Města a obce považují žalobu na Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje za neopodstatněnou a chtějí svůj názor vyjádřit před soudem. 72 měst a obcí, 8 právnických a 5 fyzických osob se připojilo k soudnímu řízení a podle všeho tak deklarují podporu Jihomoravského kraje. Jejich poměr 72 proti 14 žalujícím odpovídá přibližně poměru počtu obyvatel 655 000 proti 24 000.
Podobně jako v roce 2012 se některé iniciativy snaží zrušit platnost zásad územního rozvoje, tedy základní dokument pro zajištění udržitelného rozvoje území Jihomoravského kraje. Ačkoliv jim podle žaloby vadí jen některé silniční záměry a jejich navrhované koridory, dokument chtějí zrušit jako celek.
„Pokud někomu vadí, kudy mají vést silnice, nevím, proč chce žalovat celé zásady územního rozvoje. Dokument totiž vymezuje řadu dalších věcí pro rozvoj Jihomoravského kraje jako železniční, leteckou, kombinovanou a cyklistickou dopravu atd. Pro desítky obcí a hlavně pro město Brno by byla znemožněna například realizace protipovodňových opatření, podobně jako opatření proti vysychání krajiny. O tom, že zrušení zásad územního rozvoje jako celku není cílem ani některých navrhovatelů svědčí například to, že obec Rozdrojovice od takto koncipované žaloby odstoupila,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.
Žalobu podalo souhrnně více navrhovatelů, mezi nimi je i 15 obcí. Přibližně pětinásobný počet obcí se naopak za kraj a jeho zásady nyní postavil včetně čtyřistatisícového města Brna. Ke dni 23. 8. 2017 se Krajskému soudu v Brně přihlásilo 72 měst a obcí, 14 z nich jsou obce s rozšířenou působností (z celkového počtu 21 ORP v Jihomoravském kraji). Jihomoravské metropoli by zrušení ZÚR totiž stejně jako kraji zkomplikovalo realizaci dopravních staveb. Navíc by v Brně zastavilo výstavbu nových bytů a komplikovalo by vybudování protipovodňových opatření. „Pokud by došlo k opětovnému zrušení tohoto dokumentu, což nepředpokládáme, pak by byli ve své podstatě poškozeni všichni obyvatelé Jihomoravského kraje, kteří se v daném území dopravují. Navíc by se všechny práce zdržely minimálně o další tři roky. Na podporu zásad se postavily desetitisíce lidí, vznikají tu petice. I pro soud bude toto řízení velmi náročné. Nedá se ale nic dělat, je dobře, že obce a města hodlají svůj názor vyjádřit před soudem,“ uzavřel Maleček.
Seznam obcí a právnických osob, které se na Krajský soud v Brně přihlásily jako osoby zúčastněné na řízení (vytučtěna jsou města plnící funkci obce s rozšířenou působností, kterých se jako vedlejší účastník přihlásila většina):
1. Bílovice nad Svitavou
2. Blansko
3. Borotín
4. Boskovice
5. Božice
6. Braníškov
7. Brno
8. Břeclav
9. Březina
10. Břežany
11. Čebín
12. Černá Hora
13. Česká
14. Dobšice
15. Dolní Bojanovice
16. Dolní Loučky
17. Hodonín
18. Holubice
19. Hradčany
20. Chudčice
21. Ivančice
22. Jevíčko
23. Křtiny
24. Kuchařovice
25. Kunštát
26. Kuřim
27. Kuřimské Jestřabí
28. Kyjov
29. Lažánky
30. Lažany
31. Lelekovice
32. Lesní Hluboké
33. Lipůvka
34. Maršov
35. Městečko Trnávka
36. Mikulov
37. Miroslav
38. Moravská Třebová
39. Moravské Knínice
40. Moravský Písek
41. Morkůvky
42. Nedvědice
43. Ostrovačice
44. Perná
45. Petrov
46. Podolí
47. Pohořelice
48. Předklášteří
49. Radějov
50. Ratíškovice
51. Rosice
52. Rousínov
53. Rozdrojovice
54. Říčany
55. Strážnice
56. Sudoměřice
57. Svitávka
58. Šaratice
59. Týnec
60. Újezd u Černé Hory
61. Veselí nad Moravou
62. Veverská Bítýška
63. Veverské Knínice
64. Vísky
65. Vracov
66. Vranov
67. Vranovice
68. Závist
69. Zbýšov
70. Znojmo
71. Železné
72. Židlochovice
73. Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví
74. Svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43
75. Občanské sdružení pro obchvat Znojmo, z.s.
76. Občanské sdružení pro realizaci silničního obchvatu města Kuřim
77. ČEPS, a.s.
78. E.ON Distribuce, a.s.
79. Povodí Moravy, s.p.
80. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
81. 5 fyzických osob