Jihomoravský kraj postupně obdržel návrhy uspořádání silniční sítě, které zpracoval Ing. Strnad: Posouzení alternativní koncepce komunikační sítě v širším okolí brněnské aglomerace (2007), Posouzení koncepce páteřní komunikační sítě v brněnské aglomeraci (2011), Posouzení koncepcí páteřní silniční sítě pro Jihomoravský kraj v kontextu TEN-T a Politiky územního rozvoje ČR (2012) a Obchvat tranzitní dopravy města Brna (koncept návrhu, 2014).
Návrhy alternativní koncepce z let 2007 a 2011 se věnují spojení Brna s Vídní s využitím dálnice D2 a obchvatu Břeclavi jako rychlostní silnice R55 a spojení Vídně s Prahou kapacitní silnicí S8 v trase Hatě – Znojmo – Jihlava a po dálnici D1. Rychlostní silnici R43 (propojení dálnice D1 s R35 v Pardubickém kraji) navrhují vést Boskovickou brázdou.
Návrh z roku 2012 doporučuje koncepční variantu „Alternativní“ (ALTER2012) s napojením Jihomoravského kraje na Rakousko dvěma kapacitními rychlostními silnicemi – S8, R55 v „alternativní“ trase a vedením R43 v trase na Svitavy.
Návrh alternativní koncepce z roku 2014 primárně řeší obchvat pro tranzitní dopravu města Brna, což je zkapacitnění dálnice D1 (Kývalka – Holubice) a trasa R43 vedená v Boskovické brázdě mezi D1 – MÚK Kuřim. Sekundárně předkládá k diskuzi návrh trasy R43 v úseku MÚK Kuřim – MÚK Skalice nad Svitavou (Svitávka). Úsek MÚK Skalice nad Svitavou. (Svitávka) – R35 neřeší.
Dopravní koncepce Ing. Strnada
- Vychází ze snahy maximálně potlačit dopravu na území Jihomoravského kraje, především pak v centrální oblasti, a převést ji do jiných koridorů.
- Nezabývají se skutečností, že převažující podíl na celkových přepravních objemech silniční dopravy v JMK má doprava zdrojová a cílová vázaná na krajské město Brno a jeho urbanizované zázemí, které představuje po Praze druhé největší město ČR s významným ekonomickým potenciálem, vyžadujícím kvalitní a kapacitní napojení na vnitrostátní i mezinárodní dopravní tahy.
- Nadřazené dopravní tahy ve směrech sever – jih, tj. R43, R52/I/52 jsou značně oslabené, zatímco je výrazně posílená dopravní osa od Ostravy Pomoravím – R55 přes Břeclav ve směru na Vídeň.
Hodnocení dopravní koncepce Ing. Strnada
Podkladem pro ZÚR JMK je dokumentace „Zhodnocení potenciálu území a modelových stavů silniční sítě Jihomoravského kraje“, v níž se prověřovaly koncepční scénáře uspořádání silniční sítě, konkrétně koncepční scénář „Rozvojový – studie Strnad“ a koncepční scénáře „Rozvojový – Generel dopravy JMK, R43 v Bystrcké stopě“ a „Rozvojový – Generel dopravy JMK, R43 v Bítýšské stopě, R55 – var. Kalčík“.
Prověřením modelového zatížení pro scénář „Rozvojový – studie Strnad“ se ukázalo, že koncepce uspořádání nadřazené sítě Jihomoravského kraje, tzv. „velké V“ nemá pozitivní vztah k Rakousku a ani k sousedním krajům, nýbrž naopak. Scénář svým pojetím dopravní koncepce nevytváří předpoklady pro rozvoj centrálního území. Celkově je scénář hodnocen jako scénář s nedostatečným pozitivním účinkem v porovnání s nezbytnou realizací nových, technicky i ekonomicky náročných kapacitních staveb a jako dopravně nevhodný pro některé úseky stávající silniční sítě.
Nadřazené dokumenty
Zcela zásadním faktorem při hodnocení dané koncepce je otázka souladu se závaznými dokumenty – „východisky“ Evropského parlamentu a Rady, které mají rozhodující vliv na tvorbu silniční sítě celé České republiky. Stejně významný je i soulad s dokumenty na republikové úrovni, tj. s Politikou územního rozvoje České republiky (PÚR ČR) a usneseními Vlády ČR, které mají vliv na tvorbu vnitřního uspořádání krajů či regionů. Zmíněná hierarchie se musí dodržovat, neboť koncepce dopravní infrastruktury přesahuje nejen hranice regionu, kraje a republiky, ale zásadně ovlivňuje i širší středoevropský prostor.
