Napadla vás nějaká otázka? Pošlete nám ji.
Co jsou zásady územního rozvoje?
Zásady územního rozvoje jsou krajským dokumentem územního plánování, jsou dokumentem selektivním – řeší vybrané nadmístní problémy (obdobně politika územního rozvoje řeší republikové problémy). Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) vytvářejí územní předpoklady pro budoucí rozvoj našeho kraje s důrazem na zajištění obsluhy území infrastrukturou a ochranu hodnot území.
Cílem zásad je udržitelný rozvoj území kraje pro umožnění kvalitního života jeho obyvatel v současnosti i budoucnosti.
Zásady územního rozvoje se projednávají s orgány veřejné správy, obcemi i veřejností. Zásady vydává zastupitelstvo kraje.
Co řeší zásady územního rozvoje?
Zásady územního rozvoje (ZÚR) určují priority územního plánování v kraji. Zásady navrhují ochranu kulturních, přírodních a civilizačních hodnot území a ochranu krajiny v souladu s Evropskou úmluvou o krajině. Zásady vymezují rozvojové oblasti a osy, oblasti se specifickými problémy a stanovují úkoly k řešení v územních plánech měst a obcí.
Úkolem zásad územního rozvoje je rovněž zkoordinovat významné záměry v území, obsažené v politice územního rozvoje, krajských koncepcích a jiných odborných podkladech. Během zpracování zásad se záměry z různých zdrojů posuzují ve vzájemných souvislostech, hodnotí se jejich reálnost, popř. se navrhují jiná řešení.
ZÚR navrhují koncepci nadřazené dopravní infrastruktury (silniční, železniční, letecké, vodní) a koncepci páteřní technické infrastruktury (elektrická vedení, plynovody, ropovody, vodovody). ZÚR navrhují rovněž zelenou páteř krajiny (územní systém ekologické stability) a opatření proti povodním. ZÚR rezervují též vhodná území pro případné vodní nádrže atd. Pro umístění jednotlivých záměrů v území ZÚR vymezují plochy a koridory, které jsou znázorněny ve výkresech.
Zásady územního rozvoje rovněž posuzují vliv plánovaných investic na životní prostředí v jejich okolí.
Co Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) obsahují?
ZÚR JMK obsahují návrh (to, co se schvaluje), odůvodnění (vysvětlení, proč se záměr navrhuje) a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (vyhodnocení dopadů navrženého řešení do území).
Dokumentace ZÚR JMK sestává z textových a grafických částí a webové prezentace.
Naše obec si nechala zpracovat územní plán. K čemu potřebujeme zásady územního rozvoje?
Územní plán závazně určuje využití území obce. Slouží jako podklad pro výstavbu.
Zásady územního rozvoje (ZÚR) závazně určují uspořádání území kraje, přičemž řeší záležitosti nadmístního významu včetně koordinace záměrů obcí.
Krajské zásady jsou závazné pro územní plány. Obec tedy musí uvést svůj územní plán do souladu se ZÚR, např. formou změny. Projektanti územních plánů mohou však plochy a koridory ze ZÚR upřesnit (zmenšit, zúžit) podle konkrétních podmínek území.
Co je Politika územního rozvoje ČR?
Politika územního rozvoje (PÚR) je vládou schvalovaným dokumentem o územním rozvoji státu. Politika územního rozvoje obsahuje priority územního plánování, rozvojové osy, rozvojové a specifické oblasti a vymezuje záměry republikového či mezinárodního významu (např. kanál Labe – Odra – Dunaj). Obsah politiky územního rozvoje je závazný pro územní plánování v Česku – včetně zásad územního rozvoje.
Co má na starosti odbor územního plánování a stavebního řádu (OÚPSŘ) JMK?
Krajský úřad Jihomoravského kraje – prostřednictvím odboru územního plánování a stavebního řádu – zajišťuje uplatňování stavebního zákona na krajské úrovni. OÚPSŘ pořizuje především závaznou územně plánovací dokumentaci pro území kraje (zásady územního rozvoje) a podklady pro její zpracování (územně analytické podklady a územní studie).
OÚPSŘ plní také funkci nadřízeného orgánu územního plánování vůči úřadům územního plánování na obcích s rozšířenou působností, které pořizují územní plány pro města a obce v našem kraji.
Jaká je hierarchie institucí územního plánování v ČR?
V Česku existuje třístupňové územní plánování, které zajišťují orgány územního plánování následovně:
- na úrovni státu pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
- na úrovni krajů pořizují krajské úřady ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE
- na úrovni obcí pořizují obce s rozšířenou působností ÚZEMNÍ PLÁNY.
Vztah těchto dokumentů je hierarchický, to znamená, že pro krajské zásady je závazná celostátní politika; pro územní plány jsou závazné politika územního rozvoje i zásady územního rozvoje.
Prostřednictvím územních plánů měst a obcí se pak vytvářejí územní předpoklady pro konkrétní výstavbu.
Územně plánovací dokumentaci zpracovávají odborně kvalifikované projekční kolektivy, pořizují je úředníci a schvaluje je samospráva.
Občané naší obce jsou zásadně proti novým silnicím, obávají se o svoje klidné bydlení oprávněně?
Zásady územního rozvoje (ZÚR) navrhují zlepšení obsluhy území celého kraje, zejména dopravní a technickou infrastrukturou. Některá města (nejvíc Brno) a mnoho obcí, ležící na důležitých dopravních tazích, jsou neúnosně postiženy hlukem, prachem a exhalacemi z průjezdné dopravy.
Je pochopitelné, že si lidé přejí kvalitně bydlet. Také si však přejí dojíždět za prací, do školy, za kulturou, nakupovat, poznávat svět atd. ZÚR vytvářejí podmínky pro moderní způsob života nedílně spjatý s automobilismem, neboť roznášejí dopravu sbíhající se do centra kraje do širšího území. Navržené koridory určené pro umístění potřebných dopravních staveb se vyhýbají zastavěným územím obcí a rozvojovým plochám pro bydlení. V místech s hustým osídlením bude obytná zástavba v blízkosti silnic důsledně chráněna pomocí technických opatření podle přísných hygienických norem. Jinak by dopravní stavby ani nešlo realizovat.
Je nepřijatelné, aby zájmové skupiny a jednotlivci bránili rozvoji infrastruktury ve prospěch dnešních i budoucích obyvatel celého kraje. Individuální zájem musí ustoupit zájmu veřejnému, neboť jednotlivec je součástí lidské společnosti. Naprostá většina obyvatel bude mít z realizovaných staveb prospěch.
Co znamenají široké pásy nazývané koridory na mapě ZÚR?
Koridory jsou plochy určité šířky, do kterých se budou umisťovat konkrétní investice (nové silnice, elektrická vedení a další liniové stavby). Ve skutečnosti bude pro stavby využita jen malá část plochy koridorů. Např. plynovody se umisťují pod zem a na povrchu nebudou viditelné.
Koridory byly ZÚR vymezeny s ohledem na zastavěná území sídel a rozvojové lokality. V koridorech je zakázáno měnit stávající využití území takovým způsobem, který by mohl znemožnit uskutečnění plánované stavby. Široké koridory vymezené v ZÚR mohou být v územních plánech zúženy – s ohledem na konkrétní podmínky v území.
Proč se v zásadách na území Brna nově objevuje jižní tangenta?
Jižní tangenta je označení krátké silnice, která propojí dálnici na Bratislavu (D2) s dálnicí na Vídeň (D52) v prostoru jižně od Modřic. V současnosti se toto propojení odehrává po dálnici D1 – ve městě Brně. Jižní tangenta významně sníží přetížení dálnice D1 v úseku mezi křižovatkami v Komárově a s ulicí Vídeňskou.
Jaký je v oblasti územního plánování vztah mezi Jihomoravským krajem a Brnem?
Podobně jako ostatní obce je Brno nedílnou součástí Jihomoravského kraje, Brno není samostatným krajem jako Praha. Brno i kraj mají společné území. Brno se však od ostatních obcí liší svou velikostí a významem – je metropolí.
Jak Jihomoravský kraj, tak statutární město Brno jsou spravovány samosprávami, které se rovněž starají o jejich územní rozvoj. Územní rozvoj kraje stanovují Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, územní rozvoj Brna stanoví Územní plán města Brna. V hierarchickém uspořádání územního plánování v Česku platí, že krajské zásady jsou závazné pro územní plán. Zásady totiž navrhují závaznou koncepci uspořádání území a obsluhy území nadřazenou infrastrukturou pro celý kraj. Vzhledem k velikosti, významu a poloze Brna v centru kraje, kam se sbíhají nejvýznamnější dopravní trasy a po jehož území se denně pohybuje téměř polovina obyvatel kraje, je třeba rozvoj kraje a Brna vzájemně a synergicky koordinovat. Za tímto účelem byla zřízena Společná pracovní slupina pro koordinaci územně plánovací činnosti.
Co je to TEN-T?
TEN-T je zkratka pro transevropskou dopravní síť – jde o síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest. Základním důvodem jejího zřízení bylo zlepšení dopravní infrastruktury v Evropské unii. Koncepce byla schválena Evropským parlamentem v roce 1993 a příležitostně je aktualizována.
Proč se o některých silnicích hovoří jako o rychlostních (R52, R55, R43) a následně jako o dálnicích (D52, D55, D43)?
Původní návrh ZÚR JMK obsahoval rychlostní silnice, značené „R“.
Od 1.1.2016 je účinná novela zákona o pozemních komunikacích, která kategorii rychlostních silnic zrušila a tyto silnice zahrnula pod dálnice (tzv. dálnice II. třídy). Proto jsou v návrhu ZÚR JMK, upraveném po společném jednání, tyto nové dálnice značené písmenem „D“.
Proč a jak se zásady územního rozvoje znovu projednávají?
Návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) byl v roce 2015 projednán s dotčenými orgány (ministerstva a ústřední orgány veřejné správy) z hlediska uplatňování jejich veřejných zájmů a současně i s obcemi a veřejností. Po tomto SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ byl návrh ZÚR JMK upraven podle stanovisek uplatněných dotčenými orgány a připomínek obcí a občanů, kterým pořizovatel ZÚR vyhověl.
Nyní probíhá tzv. VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ, kterého se může zúčastnit každý (vyslechnout výklad projektanta) a v určené lhůtě uplatnit připomínky k upravenému návrhu ZÚR JMK nebo může zmocnit zástupce veřejnosti k námitkám. Jihomoravský kraj umožňuje podávat námitky a připomínky písemně i přes internet prostřednictvím připravených formulářů.
Pořizovatel (krajský úřad) námitky a připomínky opět vyhodnotí a vypracuje „rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek“. Podle rozhodnutí nechá pořizovatel upravit ZÚR JMK do definitivní verze, tzv. čistopisu. Zastupitelstvo kraje vydá zásady územního rozvoje formou „opatření obecné povahy“.
Jak probíhá veřejné projednání?
Na veřejném projednání bude návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) představen veřejnosti. Projektant přednese výklad s popisem a zdůvodněním navrženého územního rozvoje kraje. Poté proběhne diskuze. Veřejného projednání se může zúčastnit každý.
Jihomoravský kraj organizuje v červnu 2016 veřejná projednání v Blansku, Brně, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově a ve Znojmě. K návrhu ZÚR JMK může každý občan uplatnit připomínku do 7 dnů od veřejného projednání. Každou připomínkou se bude pořizovatel zodpovědně zabývat (viz výše).
Proč zůstává R43 v ZÚR JMK v územních rezervách?
Podle novely zákona o pozemních komunikacích jsou od 1. ledna 2016 rychlostní silnice překlasifikovány na kategorii dálnic II. třídy, proto je dřívější rychlostní silnice „R43“ v upraveném návrhu ZÚR JMK nově značena jako dálnice „D43“.
Navržená dálnice D43 má převést část dopravy z přetížené „silnice smrti“ I/43, která dnes jako jediná svádí dopravu ze severní části kraje do centra Brna.
Záměr vybudovat D43 má dlouhou historii. Již za druhé světové války byly rozestavěny některé úseky tzv. Hitlerovy dálnice. Od té doby se prostřednictvím územně plánovacích dokumentací chrání koridor pro její dobudování. Mezitím se ovšem osídlení změnilo. Brno a obce v jeho zázemí se rozrostly až k samému tělesu staré dálnice, a proto se začaly studovat alternativní trasy. Vznikly různé varianty jednotlivých úseků (viz též téma D43).
ZÚR JMK vymezují koridor pro budoucí dálnici v severní části kraje, zatímco v okolí Brna vymezují několik variantních koridorů v režimu územních rezerv. Trasování D43 mezi dálnicí D1 a Kuřimí bude prověřeno prostřednictvím územní studie, která v jádrovém území brněnské metropolitní oblasti podrobněji posoudí komplexní fungování systému nadřazené silniční a dálniční sítě a doporučí optimální řešení (viz též téma Územní studie).
Kdy se občané konečně dočkají výstavby potřebných silnic?
Zásady územního rozvoje vytvářejí územní předpoklady pro zlepšení obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou. To znamená, že vymezují koridory, ve kterých budou moci být konkrétní liniové stavby umístěny. Vyprojektování a následná realizace staveb infrastruktury je v kompetenci investorů těchto staveb. Např. výstavba dálnic a silnic I. třídy je v kompetenci Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Jak ovlivní pořizování územní studie rozvoj obcí kolem Brna?
Rozvoj obcí nebude nikterak pozastaven, územní plány a jejich změny budou moci obce i Brno pořizovat. Omezení využití území se bude týkat pouze v ZÚR vymezených územních rezerv, znázorněných ve výkresu ploch a koridorů nadmístního významu. V koridorech územních rezerv jsou zakázány takové změny využití, které by mohly realizaci navržených silnic znemožnit.