Trasy pro výstavbu dálnic v okolí Brna se začaly hledat již v roce 1938. Po mnichovských událostech nově okleštěná druhá republika potřebovala rychle dopravní řešení.
Stát založil Velitelství výstavby dálkových silnic a to mělo za úkol vypracovat přípravu stavby dálnice ve směru východ – západ Praha – Brno – Zlín (dnešní D1). Požadavek na stavbu dálnice spojující Vídeň, Brno a Vratislav ve směru sever – jih se objevil již v pokynech A. Hitlera ministru zahraničních věcí Ribbentropovi. Československo nemělo žádný zájem na stavbě dálnice v severojižním směru ve ztracených územích, prioritou se stala výstavba komunikací východ-západ, zkracující velmi dlouhou a úzkou republiku. Ribbentrop měl požadavek přednést na zasedání česko-německé komise, kde do diskuze vstoupil Hitler s požadavkem status exteritoriality pro území dálnice. To znamená, že druhá republika by byla rozdělena napůl pásem mezinárodního území nikoho. Jakýkoliv dálniční nájezd měl být opatřen celnicí, kde by cestující byli kontrolováni. Po podepsání smlouvy, kde se stát zavázal poskytnout pozemky Německu zdarma, začala výstavba téměř okamžitě. Rozestavěné těleso hlídala německá armáda a stavba probíhala neuvěřitelným tempem. Německý RAG (Reichsautobahngesellschaft) plánoval otevřít některé úseky již následující rok 1940.
Stavbu dálnice zastavilo nařízení o zákazu staveb jiných než staveb určených k vedení války z roku 1942. Po válce byla provedena demontáž stavebních zařízení a od té doby je staveniště dálnice opuštěné.
R43 jako významná spojnice mezi dálnicí D1 a D35
Od roku 1963 se R43 objevuje ve vládních usneseních a v územních plánech dotčených měst a obcí jako dálnice D43, která se stane významným propojením mezi dálnicí D1 a D35. V roce 1987 vláda ČSR rozhodla o změně dálničních tahů na tahy rychlostních silnic R43 a R35. Oba tyto silniční rychlostní tahy byly zahrnuty do doplňkové sítě TINA, která se po vstupu do Evropské unie stala základní výhledovou sítí TEN -T. O trase rychlostní silnice R43 se uvažuje jako o významné dopravní příčce, vedené v severojižním směru mezi výhledovou rychlostní silnicí R35 s připojením u Moravské Třebové a dálnicí D1 s připojením u Troubska u Brna.
Rychlostní silnice R43 v územně plánovací dokumentaci
Rychlostní silnice R43 je součástí územních plánů měst a obcí. Tvořila součást Územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace (dále jen ÚPN VÚC BSRA), který byl zpracován pro území okresů Brno – venkov, Blansko a Vyškov. K jeho schválení došlo Usnesením vlády ČSR č. 64 ze dne 13. března 1985 a platil do konce roku 2009.
Rychlostní silnice R43 byla rovněž součástí Územního plánu města Brna, schváleného v roce 1982 a následně nahrazeného v roce 1994 územním plánem novým. Dopravní plochy pro rychlostní silnici R43 v územním plánu Brna z roku 1994 však zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně 9 Ao 1/2010 – 84 ze dne 27. května 2010.
Příprava stavby
Usnesením vlády České republiky ze dne 21. července 1999 č. 741 k Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 vláda schválila vedení rychlostní sinice R43 s tím, že o vedení koridoru Brno – Svitavy bude definitivně rozhodnuto až po schválení Územního plánu velkého územního celku brněnské aglomerace.
Rozhodnutí poté změnila usnesením č. 989 ze dne 20. července 2005, a to následovně: „ v úseku R43 – severní hranice Jihomoravského kraje postupně budovat rychlostní silnici v souladu se schválenými územními plány obcí“. ŘSD ČR v souladu s usnesením vlády započalo s přípravou rychlostní silnice.
Proces přípravy realizace rychlostní silnice R43, stabilizované v územních plánech dotčených měst a obcí i v ÚP VÚC BSRA, zahájilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR přípravou vyhodnocení vlivů stavby R43 na životní prostředí. Cca 80 km dlouhý tah na území Jihomoravského kraje byl rozdělen na tři kratší úseky podle jejich předpokládané realizace, a to: Troubsko – Kuřim do roku 2010, Kuřim – Svitávka do roku 2015 a Svitávka – Staré Město po roce 2015:
- Pro úsek R43 Troubsko – Kuřim začala příprava v roce 1996. Dokumentace EIA byla v roce 2000 předložena ministerstvu životního prostředí a následně projednána procesem posuzování vlivů na životní prostředí dle tehdy platného zákona č. 244/1992 Sb. Poté došlo k přepracování dokumentace EIA, v níž se prověřovalo sedm variant vedení R43 s dílčími podvariantami (ostrovačická, tunelová ostrovačická, tunelová, základní trasa podle územních plánů, komínská, medlánecká a centrální tunelová), se závěrečným doporučením realizovat optimalizovanou variantu základní podle územních plánů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uplatnilo nejprve v roce 2005 požadavek na dopracování EIA s doplněním o variantu R43 v Boskovické brázdě, v roce 2008 byla ministerstvem vrácena k přepracování dokumentace EIA na úsek R43 Troubsko – Kuřim s odůvodněním, že proces EIA probíhá šest let, a tudíž podle již neplatného zákona 244/1992 Sb. Proto také MŽP vzneslo požadavek přepracovat dokumentaci EIA podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Současně MŽP upozornilo na absenci posouzení celkové dopravní koncepce širší zájmové oblasti ve vazbě na územní plánování. S ohledem na zrušené Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) i zrušenou R43 v Územním plánu města Brna nepokračuje ŘSD ČR v přípravě stavby R43 v úseku Troubsko – Kuřim.
- Pro úsek R43 Kuřim – Svitávka byla zpracována firmou HBH Projekt, spol. s r. o. dokumentace EIA, v níž se prověřovaly varianty vedení R43. Jako podklad pro jejich výběr přitom posloužila studie zpracovaná v roce 1994 firmou TRANSCONSULT s. r. o. Hradec Králové. V dokumentaci EIA pro R43 v úseku Kuřim – Svitávka byly navrženy a hodnoceny tři aktivní varianty – německá, malhostovická, obchvatová a v porovnání s variantou nulovou.
MŽP v roce 2007 zahájilo proces projednávání dokumentace EIA, do něhož zasáhla problematika řešení lokalit NATURA 2000. Konkrétně se jednalo o sloučení již vyhlášených evropsky významných lokalit (ELV) Malhostovická pecka a Zkamenělá svatba v jednu EVL Malhostovické kopečky. V procesu projednání zástupci obcí a veřejnosti požadovali a potvrzovali, že jediným možným koridorem z hlediska průchodu územím je trasa sledovaná ŘSD ČR ve stopě tzv. „německé dálnice“. MŽP dne 21. 12. 2010 pod č.j.: 106072/ENV/10 vydalo Souhlasné stanovisko k záměru „Rychlostní silnice R43 v úseku Kuřim – Svitávka“ s tím, že doporučuje variantu malhostovickou nebo variantu německou.
- Úsek R43 Svitávka – Velké Opatovice (Velké Opatovice – Staré Město (R35) je dlouhý cca 38 km. Prověřila ho vyhledávací studie z roku 2002 a technická studie „Rychlostní silnice R43 Svitávka – hranice Jihomoravského kraje“. Jižní část trasy R43 na území Jihomoravského kraje v délce cca 22 km je invariantní a plně využívá rozestavěného a vykoupeného tělesa „německé dálnice“. Pro celý úsek Svitávka – Staré Město předal v červenci 2008 investor dokumentaci EIA na MŽP. Tuto dokumentaci mu vrátilo MŽP k dopracování nebo přepracování z důvodu, že se posuzování trasy R43 řešilo invariantně bez vyhodnocení diplomové práce Petra Poláka z roku 2007. ŘSD ČR se za této situace rozhodlo vyčkat na schválení ZÚR Pardubického kraje a na schválení ZÚR Jihomoravského kraje.
Rychlostní silnice R43 je součástí politiky územního rozvoje
V Politice územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), přijaté dne 17. května 2006 Usnesením vlády č. 561, byl koridor R43 vymezen čl. (90) jako součást koridorů a ploch dopravy republikového významu. Územně silnici vymezuje koridor Brno – Boskovice – Moravská Třebová (E 461). Úkolem pak bylo prověřit možnosti změn v hierarchii silničních koridorů, a to v mezinárodním měřítku po vybudování R35 a R43, a prověřit možnost vedení koridoru pro vybudování kapacitní dopravní komunikace Moravská Třebová – hranice ČR – Wroclaw.
V Politice územního rozvoje ČR 2008, schválené Usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2008, byla R43 vymezena čl. (121) jako součást koridorů kapacitních silnic. Územně šlo o vymezení koridoru Brno – Svitavy/Moravská Třebová (E 461) z důvodu provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení Brno – Svitavy/Moravská Třebová, součást TEN-T. PÚR ČR 2008 stanovila úkol – prověřit proveditelnost rozvojového záměru, který byl uložen Ministerstvu dopravy ČR (MD) společně s Ministerstvem životního prostředí ČR (MŽP) Pardubickému a Jihomoravskému kraji.
ŘSD ČR zajistilo zpracování vyhledávací studie „Rychlostní silnice R43 Černá Hora (Svitávka) – Svitavy (Litomyšl) R 35“, která prověřila varianty vedení R43 dle diplomové práce Petra Poláka.
Vyhledávací studie navrhla varianty vedení R43, jejichž počet se postupně zúžil na jednu variantu R43 směrem na Svitavy (ozn. varianta MŽP) – tato varianta se srovnávala s variantou ŘSD ČR. Projektant studie prověřil, že varianta MŽP má zásadní střety s životním prostředím zejména v případě průchodu přes ochranné pásmo březovského vodovodu. MŽP a MD se shodla, že vyhledávací studie prokazuje nevýhodnost navržené trasy R43 ve směru na Svitavy a že trasa R43 na Svitavy je neprůchozí. Proto vyjádřila souhlas, že bude nadále sledována varianta ŘSD vedená směrem k připojení na R35 v prostoru Starého Města u Moravské Třebové. V tomto smyslu byl splněn úkol stanovený PÚR ČR 2008.
V Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky, která byla schválena Usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. dubna 2015, je R43 vymezena čl. (109) jako součást koridorů kapacitních silnic koridorem Brno – Moravská Třebová (E461).
Důvody vymezení: Provázání silničních tahů D1 a R35. Zkvalitnění silničního spojení Brno – Moravská Třebová. Součást TEN-T.
