Stávající silnice I/55 vede Pomoravím – z Olomouckého do Zlínského a pak Jihomoravského kraje. Silnice se využívá jak pro tranzitní dopravu, tak k přístupům na pozemky a k vjezdům do jednotlivých objektů. Plní tedy několik funkcí, které jsou při stále rostoucí intenzitě silničního provozu neslučitelné. Uvedené charakteristiky se projevují snížením plynulosti a bezpečnosti silničního provozu. Kromě nevyhovující dopravní situace se zvyšují negativní vlivy silniční dopravy na životní prostředí a obytnou zástavbu v nejbližším okolí silnice. Řešením je vybudování rychlostní silnice R55, jejíž trasa povede mimo zastavěná území. V úseku Rohatec – Břeclav byla stávající silnice I/55 přeložena do současné obchvatové polohy blízkých sídel již v 70. a 80. letech minulého století s výhledem na budoucí dostavbu komunikace na čtyřpruhovou přidáním pravého jízdního pásu.
Pro nalezení koridoru rychlostní silnice R55 v úseku Otrokovice – Rohatec zpracovala v roce 1988 firma Dopravoprojekt Brno studii „Přeložka silnice I/55 Hodonín – Uherské Hradiště“, v níž se řešily čtyři varianty R55. Hodnocení jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí formou tzv. krajinářského hodnocení provedl v r. 1991 Doc. Ing. arch. Löw.
Varianta č. 1 (červená) – v celém úseku Staré Město – Nedakonice – Moravský Písek – Bzenec-Přívoz – Rohatec sleduje železniční trať
Varianta č. 2 (modrá) a varianta č. 3 (zelená) – v úseku Staré Město – Nedakonice – Moravský Písek – Bzenec-Přívoz sleduje železniční trať, pak sleduje silnici II/426 (přechod nivy Moravy), západním obchvatem obchází Strážnici, dále jde východně od kanálu, za Petrovem se napojuje na stávající silnici I/55, odtud ve stávající trase prochází k Rohatci
Varianty č. 4A, B (žluté) – tvoří jihovýchodní obchvaty sídel Ostrožská Nová Ves, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy a napojují se na západní obchvat Strážnice
Poznámka: Trasy navržené v celé své délce v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy (podél uvažovaného průplavu Dunaj – Odra – Labe, případně západní obchvat Vnorovy – Veselí nad Moravou – Uherský Ostroh) byly vyloučeny již v úvodních jednáních.
Doc. Ing. arch. Löw zpracoval komplexní posouzení, které vycházelo z dopravního posouzení, urbanistického vyhodnocení, vodohospodářského posouzení, vyhodnocení ekologických dopadů tras na okolní společenstva, hodnocení dopadů z hlediska lesního hospodářství, vyhodnocení z hlediska ochrany ZPF a propočtu celkových nákladů stavby.
V souhrnném vyhodnocení a závěrečném stanovisku zpracovatele vyšla jako nejvýhodnější varianta č. 1. Varianty č. 4A, B uspěly nejlépe z hlediska minimálních kolizí s lesním půdním fondem a ekologickými zájmy v úseku Kunovice – Strážnice, ale jejich napojení u Kunovic, resp. Uherského Hradiště se ukázalo jako nereálné. Závěry hodnocení doporučily jako jediný možný koridor pro vedení R55 koridor v souběhu se železničním koridorem v západní poloze.
Územní plánování
V souladu s obecnými cíli územního plánování byl pořizován od roku 1988 Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) okresu Hodonín a jedním z hlavních úkolů bylo nalezení a stabilizování optimální trasy rychlostní silnice R55 v úseku od Rohatce směrem na Uherské Hradiště. Koncept řešení ÚP VÚC okresu Hodonín odevzdaný v r. 1990 obsahoval tři varianty řešení R55, a to trasu vedoucí západně od železniční trati Přerov – Břeclav, prakticky totožnou s variantou č. 1 od Dopravoprojektu, a také trasu, která v prostoru Rohatec-Soboněk přecházela přes železniční trať a vedla v souběhu s železniční tratí do Bzence-Přívozu, kde se odkláněla od železnice a pokračovala podél koryta Nové Moravy – nivou řeky Moravy po břehu plánovaného vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) na hranice okresu. Třetí varianta, prakticky totožná s variantou č. 4A, B ve studii Dopravoprojektu, byla navržena jako přeložka sídel východně od Vnorov, Veselí nad Moravou a Uherského Ostrohu. Projednání konceptu řešení v roce 1991 probíhalo souběžně s posouzením studie Dopravoprojektu.
Po společném posouzení studie Dopravoprojektu a projednání a vyhodnocení konceptu ÚP VÚC okresu Hodonín byla pro návrh ÚP VÚC okresu Hodonín vybrána trasa R55 podél železniční trati, jejíž vedení je prakticky totožné s variantou č. 1 studie Dopravoprojektu. V rámci projednání návrhu ÚP VÚC okresu Hodonín došlo i k upřesnění polohy trasy R55 vůči národní přírodní památce (NPP) Váté písky a železniční trati dle Koordinační studie R55, D-O-L zpracované Terplanem Praha v srpnu 1996 a dohodnuté s ministerstvem životního prostředí (MŽP). Návrh ÚP VÚC okresu Hodonín byl schválen Usnesením vlády ČR č. 187 ze dne 19. 3. 1998 a jeho závazná část vyhlášena nařízením vlády ČR č. 144/1998 ze dne 19. 3. 1998.
Následně byly v souladu s ÚP VÚC okresu Hodonín zpracovány a schváleny územní plány jednotlivých obcí, kterých se výběr varianty dopravního řešení silnice R55 dotýkal. Jde konkrétně o obce Rohatec, Sudoměřice, Vracov, Petrov, Strážnice, Vnorovy, Veselí nad Moravou, Bzenec a Moravský Písek.
Došlo k zapracování trasy silnice R55 do příslušných územních plánů a následně byla navržena úprava napojení ostatní silniční sítě. Této stabilizované dopravní koncepci, která vždy tvoří kostru pro návrh funkčního využití pro ostatní území, se přizpůsobil další rozvoj celého dotčeného území – rezervní plochy dříve vyčleněné pro variantní řešení dopravy se tak po schválení ÚP VÚC mohly uvolnit pro jiné využití. ÚP VÚC okresu Hodonín platil do doby jeho nahrazení ZÚR JMK.
Rychlostní silnice R55 je součástí politiky územního rozvoje
V Politice územního rozvoje České republiky, která byla přijata dne 17. května 2006 Usnesením vlády ČR č. 561, byla R55 vymezena čl. (99) jako součást koridorů a ploch dopravy republikového významu. Územně ji vymezuje koridor: Olomouc – Přerov a dále Napajedla – Uherské Hradiště – Hodonín – Břeclav.
V Politice územního rozvoje ČR 2008, která byla schválena Usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, byla R55 vymezena čl. (109) jako součást koridorů kapacitních silnic. Územně šlo o vymezení koridoru: Olomouc – Přerov a dále Napajedla – Uherské Hradiště – Hodonín – Břeclav – hranice ČR (–Wien).
V Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky, která byla schválena Usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. dubna 2015, je R55 vymezena čl. (109) jako součást koridorů kapacitních silnic.
Důvody vymezení: Zajištění kvalitativně vyšší úrovně obsluhy území s vysokou koncentrací sídel a obyvatel. Součást TEN-T.
Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro průchod územím s minimálními dopady na životní prostředí, především v místě střetu s Bzeneckou Doubravou – Strážnickým Pomoravím.
Natura 2000 a Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví
Po vstupu České republiky do Evropské unie bylo potřeba v souladu s předpisy EU vyhlásit soustavu NATURA 2000, kterou tvoří ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V období přípravy na vyhlašování lokalit NATURA 2000 nechalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR zpracovat studie, které řešily nejvhodnější ochranu lokalit, dotčených plánovanými záměry silnic. V září 2004 byl zpracován materiál s názvem „Návrh řešení střetu rychlostní silnice R55 v úseku Bzenec – Přívoz – Rohatec s navrhovanou Ptačí oblastí Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví“, jehož hlavním cílem bylo provést podrobnou analýzu sledovaného území a navrhnout eliminaci případných negativních vlivů způsobených vedením rychlostní silnice R55 územím. Návrh využití koridoru R55 i pro obnovu a rozšíření stanovišť NATURA 2000 byl ministerstvem životního prostředí odmítnut.
Vstupem České republiky do Evropské unie se hodnota dotčeného území nezměnila. Ke schválení soustavy NATURA 2000 došlo bez ohledu na platnost ÚP VÚC a územních plánů. Dne 15. prosince 2004 byla vyhlášena Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví v Nařízení vlády č. 21/2005 Sb.
Nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví
Příprava stavby
Záměr „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec“ se rovněž samostatně posuzoval z hlediska vlivu na životní prostředí. Cílem bylo ochránit PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví.
V roce 2005 zajistilo ŘSD ČR zpracování materiálu „Dopady uplatnění § 45i zákona č. 114/1992 Sb. na přípravu rychlostní silnice R55 v úseku Staré Město – Rohatec (stavby 5508, 5509, 5510, 5511)“, který měl potvrdit nebo vyvrátit možnost vedení rychlostní silnice R55 podle platného ÚP VÚC okresu Hodonín. Jako jeden z možných kompromisů se nabízelo ponechání trasy ve schváleném koridoru s tím, že dojde k návrhům opatření, která zabrání střetu ptáků s vozidly na rychlostní silnici. V dokumentaci EIA „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec“ se jako možné řešení doporučuje zakrytí R55 v procházejícím úseku přes PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví.
Proces EIA byl ukončen vydáním souhlasného stanoviska MŽP ze dne 30. června 2006, ve kterém se uvádí: „Na základě zpracované dokumentace byla jako jediná přijatelná varianta vyhodnocena varianta B“, což je varianta shodná s koridorem R55 schváleným v ÚP VÚC okresu Hodonín. Následně dne 8. prosince 2006 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP pro záměr rychlostní silnice R55, stavbu 5508 Staré Město – Moravský Písek.
V roce 2007 dle objednávky tří subjektů – ZO ČSOP Veronica, Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka a Ekologický právní servis – byla Ing. Kalčíkem zpracována vyhledávací studie, která nalezla v území varianty R55 nazvané „T“ tunelová a „P“ povrchová. Obě varianty patřily na území Jihomoravského kraje k již dříve posuzovaným a odmítnutým (poznámka: jednalo se o varianty 4A a B studie Dopravoprojektu z roku 1988).
Situace variant R55 – Kalčík (velká mapa, PDF)
Na vzniklou situaci reagovala Vláda ČR – ministr dopravy jmenoval ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí dle Usnesení vlády č.1064 ze dne 19. 9. 2007 skupinu odborníků, jejichž úkolem bylo vyhodnotit variantní řešení výstavby rychlostní silnice R55 v úseku Otrokovice – Rohatec.
V roce 2008 byla společností HBH Projekt, spol. s r. o. zpracována srovnávací studie variant ŘSD, P a T se závěry. Porovnání všech tří variant prokázalo, že jsou po stránce stavebně-technického řešení srovnatelné a pro životní prostředí únosné. Zásadní rozdíly mezi variantami nevyplývají ani z právního hlediska. Pokud jde o ekonomická kritéria, snesou srovnání pouze varianta ŘSD a varianta T, totéž platí i z hlediska převedení intenzit ze stávající silnice na novou rychlostní. Varianta P v těchto aspektech zaostávala. Z hlediska územního plánování vyznívá jednoznačně jako nejlepší varianta ŘSD – vyšla nejlépe i po vyhodnocení všech kladů a záporů.
Následně MŽP zadalo další dvě studie, které měly prověřit výsledky procesu EIA, posoudit doposud zpracované varianty, případně navrhnout jejich úpravy. Jednalo se o „naturové“ posouzení (Prof. Bejček) a komplexní posouzení v rozsahu dokumentace EIA (firma EKORA). Studie firmy Ekora vyhodnotila všechny doposud zpracované varianty a jako nejvhodnější označila variantu ŘSD s ochrannou galerií (technickou modifikaci varianty ŘSD). Studie prof. Bejčka vnesla do diskuze další prvky zaměřené na lokality NATURA 2000 a vyústila návrhem „kompromisní“ varianty ŘSD (technicky se jedná o zahloubený tunel pod úrovní terénu). Dne 31. 8. 2010 vydalo MŽP souhlasné stanovisko k záměru „Rychlostní silnice R55, stavba 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec“ (vpravo od železniční trati č. 330 Přerov – Břeclav) ve variantě tunelové.
V minulosti přestavěný úsek Rohatec – Břeclav prošel rovněž posuzováním vlivu na životní prostředí. V říjnu 2008 byl zahájen proces EIA pro záměr „Rychlostní silnice R55 v úseku Rohatec – Břeclav“ ve dvou variantách – varianta Aktivní, dostavba na čtyřpruhové uspořádání a varianta Nulová, zachování stávajícího stavu. V prosinci 2011 bylo vydáno souhlasné stanovisko pro variantu Aktivní.
Proces povolování stavby
Trasa rychlostní silnice R55 je rozdělena na území Jihomoravského kraje na stavby s následujícím stavem přípravy:
5508 Staré Město – Moravský Písek (pravomocné územní rozhodnutí)
5509 Moravský Písek – Bzenec (pravomocné územní rozhodnutí)
5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz
5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec
5512 Rohatec – Lužice
5513 Lužice – Břeclav
Trasa Moravský Písek – Bzenec má dlouhodobou podporu měst a obcí
Doprava na současné I/55 je příčinou zhoršení kvality ovzduší i životního prostředí v obcích, jimiž silnice prochází, proto má stavba dlouhodobou podporu měst a obcí Zlínského i Jihomoravského kraje. Nové technické řešení R55 zohledňuje ochranu přírody a krajiny.
