Redaktorka uvádí v komentáři: „Kolem obce (Dolní Dunajovice) teď po rychlostní silnici denně projíždí až osm a půl tisíce aut. Po dokončení dálnice by to mohlo být až třicet tisíc a to si vedení obce nechce nechat líbit.“
Naše údaje jsou jiné. Dle dopravního modelu byla u Dolních Dunajovic na I/52 v roce 2013 naměřena tato čísla – 12,1 tis. vozidel celkem (z toho těžkých 2,5 tis.). Dopravní model silniční sítě pro ZÚR JMK prognózuje v roce 2035 pro D52 – 15,7 tis. vozidel (z toho těžkých 3,1 tis.) a na doprovodné silnici souběžné s D52 3,4 tis. vozidel (z toho těžká 0,1 tis.). V roce 2035 uvádí dopravní model tedy 19,1 tisíc automobilů. Jedná se o podstatně jinou prognózu.
Abychom těmto číslům rozuměli, je potřebné dodat, že dopravní model nám odhaduje, jak bude zatížená silniční síť, ale realita v budoucnu může být úplně jiná. Dopravní modelování se užívá proto, aby se mezi sebou porovnávaly varianty, nikoliv aby se určovalo přesné množství aut. Jihomoravský kraj použil modelování proto, aby mezi sebou bylo srovnáno zatížení silniční sítě pro varianty jejího různého uspořádání. Modelovaly se následující varianty: bez zásadního rozvoje silniční sítě, varianta uspořádání dle ZÚR JMK a alternativní uspořádání dle podnětů Ing. Strnada.
Jan SYMON, starost Ostopovic v reportáži uvádí:
„To co kraji vytýkáme je, že do oblasti, která, kde jsou už nyní překročeny limity prašnosti přivádí další dopravní tepny a tím pádem vlastně neřeší ten zásadní problém, který by v rámci územního plánování řešit měl a z toho důvodu jsme bohužel nuceni obrátit se na soud.“
Územní rezerva navržená u Ostopovic ze své podstaty nevkládá do území žádné nové záměry, tudíž ani dopravní tepny. Fakticky účelem vymezení územní rezervy je ochrana dotčeného území, ve kterém nelze umístit nic, co by do budoucna znemožnilo nebo podstatně ztížilo využití území pro účel, který má být prověřen.
Jihomoravský kraj právě zadává územní studii, která bude prověřovat, zda je potřebná tzv. Jihozápadní tangenta vedená přes území Ostopovic. V územní studii se bude mimo jiné podrobně vyhodnocovat vliv dopravních záměrů na životní prostředí a lidské zdraví, tedy i ve vztahu k počtu obyvatel v územích zatížených nad stanovený limit. V rámci rozptylové studie budou hodnoceny dopady jihozápadní tangenty na přípustnou úroveň znečišťování ovzduší v celém jádrovém území OB3, budou vyhodnocovány kumulativní a synergické vlivy. Studie bude porovnávat varianty uspořádání silniční sítě i z hlediska dopravně – inženýrského a urbanistického.
————————————————————————————————————————————————————————————
Níže přikládáme úplné znění reportáže:
Výstavba dálnice D52 (TV Barrandov | 31.3.2017 | 18:30 | Pořad: Naše zprávy | Téma: Jihomoravský kraj)
René HNILIČKA, moderátor:
„Nekonečný příběh, tak by se dala popsat výstavba dálnice D52. Základy položili už Němci za druhé světové války.“
Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka:
„Jednapadesát kilometrů dlouhá trasa přesto stále není hotová. Teď navíc narazila na odpor desítky vesnic, které chtějí celou věc hnát k soudu.“
Redaktorka:
„Jak vlastně vzniklo slovo dálnice? Spojením dál a nic? V případě dálnice D52 by se to tak rozhodně dalo říct. S prapůvodní myšlenkou trasy Brno – Vídeň, přišel už Adolf Hitler. Začal v roce 1939 a stihl postavit jen torzo. Třeba tento mostek u obce Ostopovice. Druhý pokud dostavět dálnici odstartoval na začátku devadesátých let, vzniklo šestnáct a půl kilometru a pak dlouho nic. Tak to napotřetí zkoušíme teď.“
Jan RÝDL, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic:
„První úsek, který předpokládme uvést do realizace v roce 2019 je obchvat Mikulova.“
Redaktorka:
„Zbývajících třicet čtyři a půl kilometru vyjde podle odhadu Ředitelství silnic a dálnic na osm miliard korun, prostě dálnice nad zlato a nekonečný příběh v jednom. Ona je totiž otázka, zda se klíčová propojka vůbec někdy postaví. Zatímco obyvatelé Mikulova se svého obchvatu už nemohou dočkat, čím blíže jsme Brnu, tím míň jsou lidé z dálnice nadšení.“
Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Tím, že jsou Dolní Dunajovice v takovém dolíku, tak by především teda ty imise se tady poměrně zvýšily, no a samozřejmě ta doprava nese sebou nějaký hluk, takže ten taky.“
Redaktorka:
„Kolem obce teď po rychlostní silnici denně projíždí až osm a půl tisíce aut. Po dokončení dálnice by to mohlo být až třicet tisíc a to si vedení obce nechce nechat líbit.“
Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Obce některé připravují žalobu na zásady územního rozvoje, no a protože bez zásad územního rozvoje nemůže být vydáno ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení, takže záleží na tom, jak uspějí u soudu.“
Redaktorka:
„A vy se k nim budete přidávat?“
Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Určitě ano, zastupitelstvo to odsouhlasilo.“
Redaktorka:
„A jedeme dál. Přes vodní nádrž Nové Mlýny. Právě tudy by měl vést poslední úsek dálnice D52, který je zároveň technicky nejnáročnější. Je totiž potřeba rozšířit hráz. Právě kvůli tomu a kvůli dopravní vytíženosti byl začátek posunut až na rok 2025. V čele odporu ale stojí tato ves, Ostopovice a její starosta Jan Symon. Proč, je jasné na první pohled. Nová dálnice by je společně s D1 vlastně obklíčila v jakési dálniční ohradě, kde by chtěl žít jen málokdo.“
Jan SYMON, starost Ostopovic:
„To co kraji vytýkáme je, že do oblasti, která, kde jsou už nyní překročeny limity prašnosti přivádí další dopravní tepny a tím pádem vlastně neřeší ten zásadní problém, který by v rámci územního plánování řešit měl a z toho důvodu jsme bohužel nuceni obrátit se na soud.“
Redaktorka:
„Kvalita ovzduší ale není jediný problém, ostopovickým, dunajovickým a další zhruba desítce obcí vadí už samotné dálniční plánování na jižní Moravě. Nelíbí se jim, že kraj i přes námitky prosazuje své trasy a o jiných prý nediskutuje.“
Jan SYMON, starost Ostopovic:
„To nejpodstatnější se bude dít až ve fázi územního řízení pro ty jednotlivé záměry silničních staveb a my dlouhodobě kraj upozorňujeme na to, že ty jednotlivé silnice nejsou schopny projít tím územním řízením.“
Redaktorka:
„Pokud obce uspějí u soudu a ten zásady územního rozvoje zruší, znamená to, že stavět se bude leda na čtvrtý pokus a kdoví jestli. Jihomoravská vesnická koalice se totiž jen tak nevzdá a ustoupit zatím nechce ani kraj. Rýsuje se nám tak prostě krásný dálniční, jihomoravský napínavý a hlavně nekonečný příběh.“