Vítejte na našem blogu. Najdete zde jak články a zajímavosti, tak aktuality a tiskové zprávy.

Územní studie: prezentace výsledků.

By | Ostatní | No Comments

Dne 10.12.2018 představil projektant výsledky práce na Územní studii. Přednáška se skládá z následujících bloků:

– Širší vazby řešení silniční a dálniční sítě. (15:37)
– Navržené varianty (21:37)
– Porovnání variant z hlediska dopravně-urbanistického (37:44)
– Porovnání variant z hlediska životního prostředí (58:38)
– Porovnání variant z hlediska výsledků hlukové a rozptylové studie (1:23:50)
– Diskuze (1:43:33)

Kompletní prezentaci projektanta jako PDF si můžete stáhnout na stránce Územní studie.

Práce na vyhotovení územní studie pokračují, jsou zapracovány připomínky obcí a dotčených orgánů

By | Tiskové zprávy | No Comments

V loňském roce zadal Jihomoravský kraj v rámci veřejné zakázky zpracování „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“ architektonické kanceláři knesl kynčl architekti s.r.o. z Brna.

Vypracováním dokumentu získá Jihomoravský kraj možnost podrobnějšího hodnocení prověřované oblasti. Studie vyhodnotí vzájemnou prostorovou a funkční koordinaci zejména tří záměrů: polohu D43 v úseku D1 – Kuřim, potřebu, popř. opodstatnění, jihozápadní tangenty a lepší napojení na dálnici D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice. Studie prozkoumá dopady těchto záměrů, prověří a upřesní podmínky pro jejich umístění, funkčnost a reálnost z hlediska vlivů na životní prostředí a lidské zdraví.

Ateliér již zpracoval analytickou část a výsledkem bylo 15 variant řešení tohoto území. Na základě písemné výzvy se k návrhům mohly vyjádřit obce a dotčené orgány. „Celkem jsme oslovili 153 subjektů a zpět se nám jich ozvalo pouze 37. Šlo o 14 brněnských městských částí, 15 obcí, 7 dotčených orgánů a 1 obec s rozšířenou působností. Nejčastěji směřovaly připomínky k obchvatům jednotlivých obcí, ke zkapacitnění dálnice D1 v rámci města Brna, nebo k ochraně před hlukovou zátěží,“ uvedl při dnešní (28. března) prezentaci Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Další skupina připomínek vyjadřovala názory obcí, jejich souhlasy nebo nesouhlasy s navrhovanými variantami dopravního řešení, s dílčími dopravními záměry a jejich variantami. Tyto připomínky se však nevztahovaly k analytické části, spíše byly doporučením, s čím má projektant dále pracovat. Na některé připomínky pak nemohl být brán zřetel vůbec, protože směřovaly ke koncepčnímu řešení dopravy v místech, která jsou již stabilizována v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje.

„Práce na studii probíhají podle plánu, teď nás čeká modelování intenzity dopravy a chystá se i práce na hlukové a rozptylové studii. Stále platí, že by vše mělo být hotové do konce tohoto roku. Výsledek územní studie se pak promítne do aktualizace Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje,“ uzavřel náměstek Maleček.

Vyhodnocení připomínek mohou návštěvníci webu stahovat na stránce Územní studie.

Krajský soud rozhodl ve prospěch Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, a to v celém rozsahu

By | Tiskové zprávy | No Comments

Již podruhé se některé obce pokoušely zrušit zásady územního rozvoje, tedy základní dokument pro rozvoj a plánování Jihomoravského kraje. Vadily jim jen některé silniční záměry, přesto se dožadovaly zrušení dokumentu jako celku. Senát Krajského soudu v Brně dnes (20. prosince 2017) rozhodl o žalobě na zrušení zásad územního rozvoje, který v červenci tohoto roku podalo k tomuto soudu společně více než 40 navrhovatelů, mezi nimiž bylo několik obcí, několik spolků a zástupců veřejnosti a také jeden občan Rakouské republiky. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

„Zprávu o rozhodnutí soudu jsem velmi přivítal, už jen proto, že pokud by k tomuto kroku nedošlo, byli by poškozeni nejen obyvatelé Jihomoravského kraje, ale i další, kteří územím projíždí. Mělo by to dopady nejen na dopravu, ale kraj by to poznal i ekonomicky, v Brně by se zabrzdila výstavba nových bytů, navíc na nový územní plán čeká metropole také hodně dlouho. Oceňuji rychlou práci soudu, protože řízení bylo velmi náročné, a děkuji všem odborníkům, kteří se žalobou a její analýzou zabývali,“ řekl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Za krajský dokument se postavily desetitisíce lidí prostřednictvím obcí, v nichž žijí, žaloba byla podle nich neopodstatněná. Byl by zbrzděn rozvoj Jihomoravského kraje, pro desítky obcí a hlavně pro město Brno by byla znemožněna například realizace protipovodňových opatření. Po podání žaloby se od navrhovatelů odpojila obec Rozdrojovice.

„Pro Jihomoravský kraj nebyla podaná žaloba překážkou v plnění harmonogramu prací při realizaci na pořizování územní studie. Tento dokument se pak následně stane podkladem pro aktualizaci zásad územního rozvoje kraje,“ uzavřel Maleček.

Písemné odůvodnění rozsudku v této chvíli není k dispozici. Senát by ho měl odůvodnění rozsudku vyhotovit do 30 dnů, ale s ohledem na rozsah samotného přezkoumávaného dokumentu a i podání stran v soudním řízení lze předpokládat, že ani tato lhůta soudu nebude dostačovat pro sepsání podrobného odůvodnění.

Kraj podal na soud vyjádření proti žalobě ZÚR. Za správně zpracovaný dokument se postavilo i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

By | Tiskové zprávy | No Comments

V pondělí 4. září předali Krajskému soudu v Brně právní zástupci Jihomoravského kraje vyjádření k žalobě Zásad územního rozvoje JMK. Dokument poukazuje na hrubé nedostatky žaloby postavené na nepřesných faktech, která jsou používána účelově, jednostranně a bez reálných základů.

Ačkoliv je soudu navrhováno zrušení celých zásad územního rozvoje, navrhovatelé se v žalobě v zásadě věnují jenom malé části silniční dopravní infrastruktury, která Jihomoravskému kraji bytostně schází. Jedná se fakticky o boj proti kvalitnímu a rychlému spojení do Vídně a z Brna na sever Jihomoravského kraje. Z tohoto důvodu má Jihomoravský kraj za to, že navrhovatelé neosvědčili dotčenost na svých právech ZÚR jako celku. Navrhovatelé se na rozdíl od Jihomoravského kraje nepoučili z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který zrušil ZÚR JMK v roce 2012. Předkládají soudu vlastní řešení dostavby silniční infrastruktury v kraji, které tento soud už v roce 2012 rázně odmítl. Jihomoravský kraj na základě rozsudku soudu přistoupil k vydání nových ZÚR JMK s maximální mírou předběžné opatrnosti. Definitivně rozhodl o trasování všech státních silničních staveb, až na část D43, čímž umožnil jejich přípravu a postupnou realizaci. V místech, u kterých byla obava z velmi hrubého posouzení vlivů na životní prostředí, se Jihomoravský kraj rozhodl území stabilizovat a prověřit jej podrobněji v rámci územní studie.

„Na stranu Jihomoravského kraje se postavila téměř stovka obcí a další iniciativy. Všichni ti jsou přesvědčeni, že jsou zásady územního rozvoje zpracovány správně a úplně. Pro vydání tohoto dokumentu bylo uděláno maximum, a jak už jsem několikrát podtrhoval, uvedené územní rezervy obsahují z toho důvodu, aby pro využití těchto území byla vybrána ta nejlepší varianta. Tedy musím dementovat informace některých médií, že jde o neúplný dokument! Zpracovatelé postupovali v jasně daných mantinelech, které jim stavební zákon a soudní judikatura umožňuje. Pro vzniklé územní rezervy se právě realizuje podrobnější územní studie. Ta bude hotová do konce roku 2018,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Za kvalitně zpracovaným dokumentem stojí i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Podle jejich názoru nerespektují navrhovatelé „žádné akty státní moci“ a jde jim pouze o jimi preferované řešení koncepce silniční dopravní infrastruktury na území Jihomoravského kraje.

Za krajskými Zásadami územního rozvoje stojí 72 obcí a měst včetně Brna.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Města a obce považují žalobu na Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje za neopodstatněnou a chtějí svůj názor vyjádřit před soudem. 72 měst a obcí, 8 právnických a 5 fyzických osob se připojilo k soudnímu řízení a podle všeho tak deklarují podporu Jihomoravského kraje. Jejich poměr 72 proti 14 žalujícím odpovídá přibližně poměru počtu obyvatel 655 000 proti 24 000.

Podobně jako v roce 2012 se některé iniciativy snaží zrušit platnost zásad územního rozvoje, tedy základní dokument pro zajištění udržitelného rozvoje území Jihomoravského kraje. Ačkoliv jim podle žaloby vadí jen některé silniční záměry a jejich navrhované koridory, dokument chtějí zrušit jako celek.
„Pokud někomu vadí, kudy mají vést silnice, nevím, proč chce žalovat celé zásady územního rozvoje. Dokument totiž vymezuje řadu dalších věcí pro rozvoj Jihomoravského kraje jako železniční, leteckou, kombinovanou a cyklistickou dopravu atd. Pro desítky obcí a hlavně pro město Brno by byla znemožněna například realizace protipovodňových opatření, podobně jako opatření proti vysychání krajiny. O tom, že zrušení zásad územního rozvoje jako celku není cílem ani některých navrhovatelů svědčí například to, že obec Rozdrojovice od takto koncipované žaloby odstoupila,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Žalobu podalo souhrnně více navrhovatelů, mezi nimi je i 15 obcí. Přibližně pětinásobný počet obcí se naopak za kraj a jeho zásady nyní postavil včetně čtyřistatisícového města Brna. Ke dni 23. 8. 2017 se Krajskému soudu v Brně přihlásilo 72 měst a obcí, 14 z nich jsou obce s rozšířenou působností (z celkového počtu 21 ORP v Jihomoravském kraji). Jihomoravské metropoli by zrušení ZÚR totiž stejně jako kraji zkomplikovalo realizaci dopravních staveb. Navíc by v Brně zastavilo výstavbu nových bytů a komplikovalo by vybudování protipovodňových opatření. „Pokud by došlo k opětovnému zrušení tohoto dokumentu, což nepředpokládáme, pak by byli ve své podstatě poškozeni všichni obyvatelé Jihomoravského kraje, kteří se v daném území dopravují. Navíc by se všechny práce zdržely minimálně o další tři roky. Na podporu zásad se postavily desetitisíce lidí, vznikají tu petice. I pro soud bude toto řízení velmi náročné. Nedá se ale nic dělat, je dobře, že obce a města hodlají svůj názor vyjádřit před soudem,“ uzavřel Maleček.

Seznam obcí a právnických osob, které se na Krajský soud v Brně přihlásily jako osoby zúčastněné na řízení (vytučtěna jsou města plnící funkci obce s rozšířenou působností, kterých se jako vedlejší účastník přihlásila většina):

1. Bílovice nad Svitavou
2. Blansko
3. Borotín
4. Boskovice
5. Božice
6. Braníškov
7. Brno
8. Břeclav
9. Březina
10. Břežany
11. Čebín
12. Černá Hora
13. Česká
14. Dobšice
15. Dolní Bojanovice
16. Dolní Loučky
17. Hodonín
18. Holubice
19. Hradčany
20. Chudčice
21. Ivančice
22. Jevíčko
23. Křtiny
24. Kuchařovice
25. Kunštát
26. Kuřim
27. Kuřimské Jestřabí
28. Kyjov
29. Lažánky
30. Lažany
31. Lelekovice
32. Lesní Hluboké
33. Lipůvka
34. Maršov
35. Městečko Trnávka
36. Mikulov
37. Miroslav
38. Moravská Třebová
39. Moravské Knínice
40. Moravský Písek
41. Morkůvky
42. Nedvědice
43. Ostrovačice
44. Perná
45. Petrov
46. Podolí
47. Pohořelice
48. Předklášteří
49. Radějov
50. Ratíškovice
51. Rosice
52. Rousínov
53. Rozdrojovice
54. Říčany
55. Strážnice
56. Sudoměřice
57. Svitávka
58. Šaratice
59. Týnec
60. Újezd u Černé Hory
61. Veselí nad Moravou
62. Veverská Bítýška
63. Veverské Knínice
64. Vísky
65. Vracov
66. Vranov
67. Vranovice
68. Závist
69. Zbýšov
70. Znojmo
71. Železné
72. Židlochovice
73. Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví
74. Svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43
75. Občanské sdružení pro obchvat Znojmo, z.s.
76. Občanské sdružení pro realizaci silničního obchvatu města Kuřim
77. ČEPS, a.s.
78. E.ON Distribuce, a.s.
79. Povodí Moravy, s.p.
80. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
81. 5 fyzických osob