Z hlediska historické posloupnosti výstavby tratí došlo ke skutečnosti, že Vlárská trať přichází do území Blažovice – Křenovice – Slavkov ze severu a přerovská z jihu. Obě křižují území ve tvaru písmene X a nejsou v něm vzájemně propojené.

Naprostá většina rychlíků od Přerova přijíždí dnes směrem na Slatinu Holubickou spojkou a regionální vlaky linky S2 od Chrlic končí nelogicky v Křenovicích, což je 4 km před Slavkovem jako centrem regionu a dopravním uzlem. Dále po přerovské trati na Vyškov nemohou pokračovat, neboť kapacitu tratě vyčerpává dálková doprava. Vlaky od Kyjova a Slavkova (linky R6, S6) jsou vedeny směr Slatina, kde „bojují“ o místo s rychlíky. Smyslem Křenovické spojky je umožnit jízdu vybraných regionálních vlaků od Slavkova přímým směrem na Chrlice a hlavní nádraží. Souborem staveb Brno – Přerov a Křenovická spojka se železniční infrastruktura na východ od Brna přizpůsobí současným potřebám moderní dopravy (optimalizace IDS JMK).
Obec Křenovice uplatnila již v rámci projednání zrušených Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) námitku k záměru tzv. Křenovické spojky. Do zrušených ZÚR JMK se promítlo řešení Křenovické spojky, vyplývající z Technické studie Křenovické spojky (pořizovatel odbor dopravy JMK, zhotovitel IKP CE, 2005), v nové trase jižně od stávající tratě v Křenovicích.
Obec Křenovice předložila jako podklad pro nové řešení vlastní severní variantu řešení.

Jihomoravský kraj zadal v prosinci 2011 Územní studii prověření variant Křenovické spojky po dohodě s obcí Křenovice. Obsahem územní studie bylo:

  • Prověřit technické řešení severních variant Křenovické spojky na základě ideových návrhů obce.
  • Porovnat vedení Křenovické spojky severně a jižně od obce z hlediska územního (zejména možnosti potenciálního rozvoje obcí) a z hledisek technického a ekonomického.
  • Projednávat územní studii s obcemi v řešeném území, s dotčenými orgány a s dotčenými správci významné dopravní a technické infrastruktury.

ks-1

Územní studií byly vyhledány 3 severní (S1, S2, a S3) a 2 jižní varianty (J1 a J2). V průběhu zpracování nabídl projektant nad rámec smlouvy o dílo posouzení variant metodou vícekriteriálního hodnocení a navrhl kritéria. Zástupci obcí uplatnili při projednání územní studie námitky proti navrženým kritériím hodnocení. Na kritériích se nedohodli a vícekriteriální hodnocení variant se neuskutečnilo. Varianty se proto porovnávaly z hlediska urbanistického a dopravně technologického.

Projektant doporučil k dalšímu prověřování severní variantu S2 a jižní variantu J2 v rámci studie proveditelnosti nebo investičního záměru (vícekriteriální hodnocení, ekonomické hodnocení).
Výsledkem územní studie byl návrh severního a jižního koridoru Křenovické spojky pro ZÚR JMK.

ks-2

Návrh ZÚR JMK vymezuje severní i jižní variantu formou tzv. územní rezervy, která umožňuje další podrobnější prověřování a hodnocení.
Studii proveditelnosti tratí Veselí nad Moravou – Blažovice (– Brno), která přebírá varianty řešení Územní studie prověření variant Křenovické spojky (2013) a mj. posoudí a navrhne optimální varianty řešení v traťových úsecích Brno hl. n. (mimo) – Brno-Chrlice – Slavkov u Brna, včetně Křenovické spojky, a Slavkov u Brna (mimo) – Veselí nad Moravou, zadala Správa dopravní a železniční cesty s. o. jako podklad pro ekonomické hodnocení. Studie proveditelnosti tratí zatím není dokončena.