Category Archives: Tiskové zprávy

Kraj podal na soud vyjádření proti žalobě ZÚR. Za správně zpracovaný dokument se postavilo i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

By | Tiskové zprávy | No Comments

V pondělí 4. září předali Krajskému soudu v Brně právní zástupci Jihomoravského kraje vyjádření k žalobě Zásad územního rozvoje JMK. Dokument poukazuje na hrubé nedostatky žaloby postavené na nepřesných faktech, která jsou používána účelově, jednostranně a bez reálných základů.

Ačkoliv je soudu navrhováno zrušení celých zásad územního rozvoje, navrhovatelé se v žalobě v zásadě věnují jenom malé části silniční dopravní infrastruktury, která Jihomoravskému kraji bytostně schází. Jedná se fakticky o boj proti kvalitnímu a rychlému spojení do Vídně a z Brna na sever Jihomoravského kraje. Z tohoto důvodu má Jihomoravský kraj za to, že navrhovatelé neosvědčili dotčenost na svých právech ZÚR jako celku. Navrhovatelé se na rozdíl od Jihomoravského kraje nepoučili z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který zrušil ZÚR JMK v roce 2012. Předkládají soudu vlastní řešení dostavby silniční infrastruktury v kraji, které tento soud už v roce 2012 rázně odmítl. Jihomoravský kraj na základě rozsudku soudu přistoupil k vydání nových ZÚR JMK s maximální mírou předběžné opatrnosti. Definitivně rozhodl o trasování všech státních silničních staveb, až na část D43, čímž umožnil jejich přípravu a postupnou realizaci. V místech, u kterých byla obava z velmi hrubého posouzení vlivů na životní prostředí, se Jihomoravský kraj rozhodl území stabilizovat a prověřit jej podrobněji v rámci územní studie.

„Na stranu Jihomoravského kraje se postavila téměř stovka obcí a další iniciativy. Všichni ti jsou přesvědčeni, že jsou zásady územního rozvoje zpracovány správně a úplně. Pro vydání tohoto dokumentu bylo uděláno maximum, a jak už jsem několikrát podtrhoval, uvedené územní rezervy obsahují z toho důvodu, aby pro využití těchto území byla vybrána ta nejlepší varianta. Tedy musím dementovat informace některých médií, že jde o neúplný dokument! Zpracovatelé postupovali v jasně daných mantinelech, které jim stavební zákon a soudní judikatura umožňuje. Pro vzniklé územní rezervy se právě realizuje podrobnější územní studie. Ta bude hotová do konce roku 2018,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Za kvalitně zpracovaným dokumentem stojí i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Podle jejich názoru nerespektují navrhovatelé „žádné akty státní moci“ a jde jim pouze o jimi preferované řešení koncepce silniční dopravní infrastruktury na území Jihomoravského kraje.

Za krajskými Zásadami územního rozvoje stojí 72 obcí a měst včetně Brna.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Města a obce považují žalobu na Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje za neopodstatněnou a chtějí svůj názor vyjádřit před soudem. 72 měst a obcí, 8 právnických a 5 fyzických osob se připojilo k soudnímu řízení a podle všeho tak deklarují podporu Jihomoravského kraje. Jejich poměr 72 proti 14 žalujícím odpovídá přibližně poměru počtu obyvatel 655 000 proti 24 000.

Podobně jako v roce 2012 se některé iniciativy snaží zrušit platnost zásad územního rozvoje, tedy základní dokument pro zajištění udržitelného rozvoje území Jihomoravského kraje. Ačkoliv jim podle žaloby vadí jen některé silniční záměry a jejich navrhované koridory, dokument chtějí zrušit jako celek.
„Pokud někomu vadí, kudy mají vést silnice, nevím, proč chce žalovat celé zásady územního rozvoje. Dokument totiž vymezuje řadu dalších věcí pro rozvoj Jihomoravského kraje jako železniční, leteckou, kombinovanou a cyklistickou dopravu atd. Pro desítky obcí a hlavně pro město Brno by byla znemožněna například realizace protipovodňových opatření, podobně jako opatření proti vysychání krajiny. O tom, že zrušení zásad územního rozvoje jako celku není cílem ani některých navrhovatelů svědčí například to, že obec Rozdrojovice od takto koncipované žaloby odstoupila,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Žalobu podalo souhrnně více navrhovatelů, mezi nimi je i 15 obcí. Přibližně pětinásobný počet obcí se naopak za kraj a jeho zásady nyní postavil včetně čtyřistatisícového města Brna. Ke dni 23. 8. 2017 se Krajskému soudu v Brně přihlásilo 72 měst a obcí, 14 z nich jsou obce s rozšířenou působností (z celkového počtu 21 ORP v Jihomoravském kraji). Jihomoravské metropoli by zrušení ZÚR totiž stejně jako kraji zkomplikovalo realizaci dopravních staveb. Navíc by v Brně zastavilo výstavbu nových bytů a komplikovalo by vybudování protipovodňových opatření. „Pokud by došlo k opětovnému zrušení tohoto dokumentu, což nepředpokládáme, pak by byli ve své podstatě poškozeni všichni obyvatelé Jihomoravského kraje, kteří se v daném území dopravují. Navíc by se všechny práce zdržely minimálně o další tři roky. Na podporu zásad se postavily desetitisíce lidí, vznikají tu petice. I pro soud bude toto řízení velmi náročné. Nedá se ale nic dělat, je dobře, že obce a města hodlají svůj názor vyjádřit před soudem,“ uzavřel Maleček.

Seznam obcí a právnických osob, které se na Krajský soud v Brně přihlásily jako osoby zúčastněné na řízení (vytučtěna jsou města plnící funkci obce s rozšířenou působností, kterých se jako vedlejší účastník přihlásila většina):

1. Bílovice nad Svitavou
2. Blansko
3. Borotín
4. Boskovice
5. Božice
6. Braníškov
7. Brno
8. Břeclav
9. Březina
10. Břežany
11. Čebín
12. Černá Hora
13. Česká
14. Dobšice
15. Dolní Bojanovice
16. Dolní Loučky
17. Hodonín
18. Holubice
19. Hradčany
20. Chudčice
21. Ivančice
22. Jevíčko
23. Křtiny
24. Kuchařovice
25. Kunštát
26. Kuřim
27. Kuřimské Jestřabí
28. Kyjov
29. Lažánky
30. Lažany
31. Lelekovice
32. Lesní Hluboké
33. Lipůvka
34. Maršov
35. Městečko Trnávka
36. Mikulov
37. Miroslav
38. Moravská Třebová
39. Moravské Knínice
40. Moravský Písek
41. Morkůvky
42. Nedvědice
43. Ostrovačice
44. Perná
45. Petrov
46. Podolí
47. Pohořelice
48. Předklášteří
49. Radějov
50. Ratíškovice
51. Rosice
52. Rousínov
53. Rozdrojovice
54. Říčany
55. Strážnice
56. Sudoměřice
57. Svitávka
58. Šaratice
59. Týnec
60. Újezd u Černé Hory
61. Veselí nad Moravou
62. Veverská Bítýška
63. Veverské Knínice
64. Vísky
65. Vracov
66. Vranov
67. Vranovice
68. Závist
69. Zbýšov
70. Znojmo
71. Železné
72. Židlochovice
73. Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví
74. Svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43
75. Občanské sdružení pro obchvat Znojmo, z.s.
76. Občanské sdružení pro realizaci silničního obchvatu města Kuřim
77. ČEPS, a.s.
78. E.ON Distribuce, a.s.
79. Povodí Moravy, s.p.
80. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
81. 5 fyzických osob

Žalobní návrh na zrušení krajských zásad územního rozvoje je neopodstatněný. Stojí na hliněných nohou.

By | Tiskové zprávy | No Comments

V červenci 2017 byl na Krajský soud v Brně podán Návrh na zrušení opatření obecné povahy – Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK). Vedení kraje byl předán žalobní návrh, který čítá více jak 200 stran textu a dalších listinných příloh.

„Nechápu, proč jde navrhovatelům o zrušení celých zásad územního rozvoje, když sami deklarují, že jim vadí jen některé záměry silnic a vymezení dopravních koridorů. Vždyť zásady územního rozvoje vymezují další řadu důležitých věcí pro rozvoj Jihomoravského kraje, jako např. železniční, leteckou, kombinovanou a cyklistickou dopravu. Například realizace protipovodňových opatření by byla znemožněna. Problém s protipovodňovými opatřeními by se týkal především města Brna. Ohroženy jsou i koridory pro energetiku, vodní hospodářství a územní systém ekologické stability. Z jistého úhlu pohledu můžeme tento požadavek navrhovatelů označit za egoistický. Osobně jsem byl velice překvapen tím, že v žalobním návrhu uváděná fakta jsou používána účelově, jednostranně a bez reálných základů, což mj. potvrzují odborníci Českého hydrometeorologického ústavu nebo odborníci na dopravu,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Navrhovatelé například tvrdí, že základním a nejvýznamnějším zdrojem emisí benzo(a)pyrenu je automobilová doprava. Odborníci na základě analýz dokazují, že to není pravda, protože zhruba 84 % emisí této škodliviny vyprodukují lokální topeniště. Navrhovatelé ale chybují i v hodnocení kvality ovzduší. „Na webu Českého hydrometeorologického ústavu jsou k dispozici data až do roku 2016, proč tedy končí navrhovatelé své hodnocení zpravidla rokem 2009? Hodnotit kvalitu ovzduší na základě 7 a více let starých dat a neuvést aktuální data je podle odborníků snaha o manipulaci a uvedení v omyl,“ upozornil náměstek Maleček. Například na straně 28 a 29 žalobního návrhu jsou sice data ze stanice Brno – Tuřany uvedena, nikoli však v ucelené řadě dat, která jsou zpřístupněna veřejnosti na webu ČHMÚ. Jak dokládá odborná analýza, ve skutečnosti se za posledních 7 let kvalita ovzduší zlepšuje.

Podobných nedostatků má žalobní návrh několik. Podle odborníků z hlediska kvality ovzduší jsou pasáže návrhu na zrušení ZÚR JMK neodborným, zavádějícím textem, jehož jedinou snahou je uvést čtenáře vědomě a účelově v naprostý omyl.

Více uvádíme v samostatné příloze Reakce na návrh na zrušení ZÚR JMK, podaný soudu dne 10.7.2017 – OBLAST OCHRANY OVZDUŠÍ.

Co se týká dopravy, žalobní návrh staví na jediném upřednostňovaném řešení nadřazené silniční sítě JMK podle studií Ing. Strnada. Základním principem těchto studií je nerealizovatelnost trasy D52 (podle staršího pojetí zákona o pozemních komunikacích R52) a její „náhrada“ dálnicí D55 a „kapacitní komunikací“ S8 (ve skutečnosti silnice I/38 nebo dálnice D38). Toto řešení má zajistit zásadní odklon tranzitní dopravy směřující dnes přes Brněnskou aglomeraci.

V Rakousku by „přesměrování“ dopravy, dle studií Ing. Strnada, vyžadovalo kapacitní (dálniční) propojení od dnes rozestavěné dálnice A5 (tj. rakouský úsek spojení Brno – Vídeň) směrem na Břeclav. Trasa dálnice A5 na hranice u Mikulova (Drasenhofenu) je stanovena spolkovým zákonem z roku 1999. Není znám ze strany rakouského státu nebo země Dolní Rakousko žádný podnět zabývat se dálničním propojením v prostoru Břeclav – Reintal. Toto propojení není sledováno ani z české strany v politice územního rozvoje. Z těchto důvodů není možné založit realizovatelné řešení nadřazené silniční sítě, začleněné do mezinárodních koridorů stanovených Nařízením Evropského parlamentu a Rady, na dálničním propojení Břeclav – Reintal, jak řeší ve svých studiích inženýr Strnad,“ dodal náměstek Maleček.

Žalobní návrh dále staví na domněnce zavlékání tranzitní dopravy po dálnici D52 do několika městských částí Brna a zatěžování Brna tranzitní dopravou, zatímco koncepce Strnadových studií o sobě tvrdí, že vytváří ochranný systém pro brněnskou aglomeraci a Brno. Základním problémem studií Ing. Strnada je, že navrhují silniční síť bez náležitého modelování a grafického zpracování pouze na základě slovních hypotéz.

Při zpracování ZÚR JMK byly přesto studie Ing. Strnada vzaty jako podklad pro vypracování jednoho ze scénářů rozvoje nadřazené silniční sítě kraje. „Vzhledem k tomu, že ZÚR Vysočina a ZÚR Zlínského kraje jsou již dříve vydány, jsou účinné a v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, nemohou Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje ani teoreticky přijímat řešení, která by mohla vyvolávat např. změny v trasování komunikací na území sousedních krajů. Žalobní návrh navíc ještě spekuluje s obchvatem Vídně z hlediska tranzitní dopravy, který má směrovat dopravu na D52. Je nutno ale zmínit i budoucí bratislavský okruh D4 a propojení D3 z Žiliny do Polska, které vytvoří plánovanou paralelní trasu v rámci evropských koridorů pro vztah Rakousko – Polsko,“ řekl Maleček.

Navrhovatelé v žalobním návrhu staví na dohadech, že koncepce páteřní silniční infrastruktury v ZÚR JMK jako celek byla vymezena jako torzo. ZÚR JMK koncepci silniční dopravy jednoznačně stanovují. Koncepce je v odůvodnění ZÚR JMK podrobně popsána a je graficky znázorněna. „Navrhovatelé účelově zaměňují neurčení přesné trasy jedné komunikace, která je součástí koncepce, za její neexistenci. Z grafu uvedeného v odůvodnění k ZÚR je zcela zřejmé, že pouze v cca 2/5 své trasy na území kraje nemá jediná komunikace (D43) definitivně určený koridor, ale několik koridorů možných, určených k prověření (= územní rezervy). V žádném případě se tedy nejedná o nějaké torzo, jak tvrdí navrhovatelé,“ uzavřel Maleček.

Více uvádíme v samostatné příloze Reakce na návrh na zrušení ZÚR JMK, podaný soudu dne 10.7.2017 – Odbor dopravy JMK. 

Jihomoravský kraj projevil bezprecedentní otevřenost při zpracování současných zásad územního rozvoje a udělal maximum pro jejich věcnou i formální správnost. Vycházel z politiky územního rozvoje, stavebního zákona a rozsudku soudu k předchozím zásadám. Všechny kroky byly průběžně konzultovány s odborníky na právní oblast územního plánování. Veřejné projednání se konalo ve všech okresech JMK. „Navrhovatelé vytýkají platným zásadám použití územních rezerv. Jihomoravský kraj při vymezování územních rezerv postupoval v souladu s politikou územního rozvoje, stavebním zákonem a ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu,“ říká Maleček. Navíc všechny své kroky Jihomoravský kraj prezentoval na webu zurka.cz.

Pokud by došlo k opětovnému zrušení tohoto dokumentu, pak by byli poškozeni nejen obyvatelé Jihomoravského kraje, ale i další, kteří územím projíždí, navíc by se všechny práce zdržely o minimálně další tři roky. Právě proto, aby ke zrušení tohoto dokumentu nedošlo, se proti žalobnímu návrhu chtějí postavit mnohá města a obce jižní Moravy. Vedle toho byla zveřejněna „Petice na podporu přípravy a realizace D43 (Brno-Moravská Třebová) a Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“. 

Důsledky případného opětovného zrušení ZÚR JMK: 

Opětovné zrušení ZÚR JMK by oddálilo přípravu všech záměrů navržených v ZÚR JMK. Obce vnímají nejcitelněji chybějící přeložky a obchvaty na silniční síti.

U páteřní silniční sítě (dálnice a silnice I. třídy) by byly postiženy obce kolem:

D55 

– 11 přímo dotčených obcí, zejména Moravský Písek, Bzenec, Rohatec, Hodonín, Lužice, Mikulčice, Břeclav
– další obce, kterým řešení D55 odvede významnou část tranzitní dopravy z obcí na D55 (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov)

D52 

– 7 přímo dotčených obcí, zejména Pohořelice a Mikulov,
– chybějící spojení JMK s Rakouskem, zejména zvýšení komfortu (plynulost, bezpečnost) cesty do Vídně

D1 a D2 

– nedostatečná kapacita D1 i D2 v Brně a jeho okolí (plynulost dopravy by přitom vedla i ke zlepšení kvality ovzduší)

D43 

– zrušení ZÚR JMK povede k oddálení výběru varianty D43 (ZÚR JMK stabilizuje koncepci silniční dopravy, v níž územní studie nyní prověřuje varianty)
– obce na silnici I/43 jsou zatíženy průjezdnou dopravou, řešení v nedohlednu
– špatná dostupnost severní části kraje (Velké Opatovice, Boskovice,…) do Brna i na sever (D35)
– chybí druhý silniční „vstup“ do Brna ze severu, což vede k přetížení Velkého městského okruhu

I/38 – obchvat Znojma 

– zdržení realizace chybějící části obchvatu Znojma (obchvat v ÚP Znojmo byl zrušen rozsudkem soudu), což vede k přetížení centra Znojma

U krajských silnic jde zejména o chybějící obchvaty obcí (odvedení průjezdné dopravy mimo zástavbu), např. obchvaty Bosonoh, Tuřan, Slatiny a Chrlic v Brně, obchvat Želešic, Hradčan, Čebína, Blučiny, obcí na silnici II/374 (Spešov, Rájec Jestřebí, Lhota Rapotina, Doubravice nad Svitavou).

U elektroenergetiky je potřeba posílit přenosovou soustavu (ČEPS, ČEZ), u plynárenství posílení přepravy plynu a zajištění bezpečnosti (RWE, NET4GAS). Potenciální riziko – území JMK bez energií.

U protipovodňové ochrany je úkolem ochrana obyvatel před ohrožením povodněmi, i tato opatření by byla v nedohlednu!

Další dokumenty k tématu:

Vyjádření Odboru dopravy JMK (docx, 407 kB), vyjádření k oblasti ochrany ovzduší (doc, 7,31 kB).

Koncepce_SD_ZURJMK

 

Jihomoravský kraj je o krok blíže ke zpracování územní studie.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Rada Jihomoravského kraje schválila na svém pondělním jednání zhotovitele „Územní studie a Aktualizace Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“. Vítězem veřejné zakázky se stala autorská architektonická kancelář knesl kynčl architekti s.r.o. z Brna.

„Jsem rád, že vše probíhá bez průtahů. Územní studie a na ni navazující Aktualizace zásad územního rozvoje je na tomto poli základní úkol, který stojí před současným vedením Jihomoravského kraje. A zatím se nám daří plnit časový plán, což dokládá i dnešní operativní schůze Rady JMK a schválení smlouvy s vybraným zhotovitelem,“ uvedl Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje.

Studie nabídne možnost podrobnějšího hodnocení, bude zpracována v měřítku 1:25 000 a vyhodnotí vzájemnou prostorovou a funkční koordinaci zejména tří záměrů: polohu D43 v úseku D1 – Kuřim, potřebu, popř. opodstatnění jihozápadní tangenty a lepší napojení na dálnici D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice. Studie prozkoumá dopady těchto záměrů, prověří a upřesní podmínky pro umístění, funkčnost a reálnost z hlediska vlivů na životní prostředí a lidské zdraví.

„Vítězný uchazeč byl v rámci strukturovaného hodnocení nejlepší. Jde o kancelář s velkou zkušeností, zabývají se územním plánováním, urbanismem a architekturou od projekce až po autorský dozor. Z jejich dílny je například Územní plán Olomouc, Územní plán Prostějov nebo Územní plán Šumperk. Samotné vypracování odhadujeme na 12 až 15 měsíců, výsledek územní studie se promítne do aktualizace ZÚR JMK. Osobně jsem si dal za cíl, aby vše bylo dokončeno ještě do konce tohoto volebního období,“ uzavřel Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Reakce na reportáž s názvem „Výstavba dálnice D52“, kterou uvedla TV Barandov v pátek 31.3.2017, v pořadu Naše zprávy.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Redaktorka uvádí v komentáři: „Kolem obce (Dolní Dunajovice) teď po rychlostní silnici denně projíždí až osm a půl tisíce aut. Po dokončení dálnice by to mohlo být až třicet tisíc a to si vedení obce nechce nechat líbit.“

Naše údaje jsou jiné. Dle dopravního modelu byla u Dolních Dunajovic na I/52 v roce 2013 naměřena tato čísla – 12,1 tis. vozidel celkem (z toho těžkých 2,5 tis.). Dopravní model silniční sítě pro ZÚR JMK prognózuje v roce 2035 pro D52 – 15,7 tis. vozidel (z toho těžkých 3,1 tis.) a na doprovodné silnici souběžné s D52 3,4 tis. vozidel (z toho těžká 0,1 tis.). V roce 2035 uvádí dopravní model tedy 19,1 tisíc automobilů. Jedná se o podstatně jinou prognózu.

Abychom těmto číslům rozuměli, je potřebné dodat, že dopravní model nám odhaduje, jak bude zatížená silniční síť, ale realita v budoucnu může být úplně jiná. Dopravní modelování se užívá proto, aby se mezi sebou porovnávaly varianty, nikoliv aby se určovalo přesné množství aut. Jihomoravský kraj použil modelování proto, aby mezi sebou bylo srovnáno zatížení silniční sítě pro varianty jejího různého uspořádání. Modelovaly se následující varianty: bez zásadního rozvoje silniční sítě, varianta uspořádání dle ZÚR JMK a alternativní uspořádání dle podnětů Ing. Strnada.

Jan SYMON, starost Ostopovic v reportáži uvádí:

„To co kraji vytýkáme je, že do oblasti, která, kde jsou už nyní překročeny limity prašnosti přivádí další dopravní tepny a tím pádem vlastně neřeší ten zásadní problém, který by v rámci územního plánování řešit měl a z toho důvodu jsme bohužel nuceni obrátit se na soud.“

Územní rezerva navržená u Ostopovic ze své podstaty nevkládá do území žádné nové záměry, tudíž ani dopravní tepny. Fakticky účelem vymezení územní rezervy je ochrana dotčeného území, ve kterém nelze umístit nic, co by do budoucna znemožnilo nebo podstatně ztížilo využití území pro účel, který má být prověřen.

Jihomoravský kraj právě zadává územní studii, která bude prověřovat, zda je potřebná tzv. Jihozápadní tangenta vedená přes území Ostopovic. V územní studii se bude mimo jiné podrobně vyhodnocovat vliv dopravních záměrů na životní prostředí a lidské zdraví, tedy i ve vztahu k počtu obyvatel v územích zatížených nad stanovený limit. V rámci rozptylové studie budou hodnoceny dopady jihozápadní tangenty na přípustnou úroveň znečišťování ovzduší v celém jádrovém území OB3, budou vyhodnocovány kumulativní a synergické vlivy. Studie bude porovnávat varianty uspořádání silniční sítě i z hlediska dopravně – inženýrského a urbanistického.

————————————————————————————————————————————————————————————

Níže přikládáme úplné znění reportáže:

Výstavba dálnice D52 (TV Barrandov | 31.3.2017 | 18:30 | Pořad: Naše zprávy | Téma: Jihomoravský kraj)

René HNILIČKA, moderátor:
„Nekonečný příběh, tak by se dala popsat výstavba dálnice D52. Základy položili už Němci za druhé světové války.“

Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka:
„Jednapadesát kilometrů dlouhá trasa přesto stále není hotová. Teď navíc narazila na odpor desítky vesnic, které chtějí celou věc hnát k soudu.“

Redaktorka:
„Jak vlastně vzniklo slovo dálnice? Spojením dál a nic? V případě dálnice D52 by se to tak rozhodně dalo říct. S prapůvodní myšlenkou trasy Brno – Vídeň, přišel už Adolf Hitler. Začal v roce 1939 a stihl postavit jen torzo. Třeba tento mostek u obce Ostopovice. Druhý pokud dostavět dálnici odstartoval na začátku devadesátých let, vzniklo šestnáct a půl kilometru a pak dlouho nic. Tak to napotřetí zkoušíme teď.“

Jan RÝDL, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic:
„První úsek, který předpokládme uvést do realizace v roce 2019 je obchvat Mikulova.“

Redaktorka:
„Zbývajících třicet čtyři a půl kilometru vyjde podle odhadu Ředitelství silnic a dálnic na osm miliard korun, prostě dálnice nad zlato a nekonečný příběh v jednom. Ona je totiž otázka, zda se klíčová propojka vůbec někdy postaví. Zatímco obyvatelé Mikulova se svého obchvatu už nemohou dočkat, čím blíže jsme Brnu, tím míň jsou lidé z dálnice nadšení.“

Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Tím, že jsou Dolní Dunajovice v takovém dolíku, tak by především teda ty imise se tady poměrně zvýšily, no a samozřejmě ta doprava nese sebou nějaký hluk, takže ten taky.“

Redaktorka:
„Kolem obce teď po rychlostní silnici denně projíždí až osm a půl tisíce aut. Po dokončení dálnice by to mohlo být až třicet tisíc a to si vedení obce nechce nechat líbit.“

Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Obce některé připravují žalobu na zásady územního rozvoje, no a protože bez zásad územního rozvoje nemůže být vydáno ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení, takže záleží na tom, jak uspějí u soudu.“

Redaktorka:
„A vy se k nim budete přidávat?“

Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Určitě ano, zastupitelstvo to odsouhlasilo.“

Redaktorka:
„A jedeme dál. Přes vodní nádrž Nové Mlýny. Právě tudy by měl vést poslední úsek dálnice D52, který je zároveň technicky nejnáročnější. Je totiž potřeba rozšířit hráz. Právě kvůli tomu a kvůli dopravní vytíženosti byl začátek posunut až na rok 2025. V čele odporu ale stojí tato ves, Ostopovice a její starosta Jan Symon. Proč, je jasné na první pohled. Nová dálnice by je společně s D1 vlastně obklíčila v jakési dálniční ohradě, kde by chtěl žít jen málokdo.“

Jan SYMON, starost Ostopovic:
„To co kraji vytýkáme je, že do oblasti, která, kde jsou už nyní překročeny limity prašnosti přivádí další dopravní tepny a tím pádem vlastně neřeší ten zásadní problém, který by v rámci územního plánování řešit měl a z toho důvodu jsme bohužel nuceni obrátit se na soud.“

Redaktorka:
„Kvalita ovzduší ale není jediný problém, ostopovickým, dunajovickým a další zhruba desítce obcí vadí už samotné dálniční plánování na jižní Moravě. Nelíbí se jim, že kraj i přes námitky prosazuje své trasy a o jiných prý nediskutuje.“

Jan SYMON, starost Ostopovic:
„To nejpodstatnější se bude dít až ve fázi územního řízení pro ty jednotlivé záměry silničních staveb a my dlouhodobě kraj upozorňujeme na to, že ty jednotlivé silnice nejsou schopny projít tím územním řízením.“

Redaktorka:
„Pokud obce uspějí u soudu a ten zásady územního rozvoje zruší, znamená to, že stavět se bude leda na čtvrtý pokus a kdoví jestli. Jihomoravská vesnická koalice se totiž jen tak nevzdá a ustoupit zatím nechce ani kraj. Rýsuje se nám tak prostě krásný dálniční, jihomoravský napínavý a hlavně nekonečný příběh.“

Jihomoravský kraj v nejbližších dnech zadá územní studii. Díky součinnosti měst a obcí v brněnské aglomeraci dojde k úpravám zadání

By | Tiskové zprávy | No Comments

Jihomoravský kraj připravil návrh na zadání, podle kterého bude projektant vypracovávat Územní studii. Ta podrobně prozkoumá, kterou variantu D43, bystrckou, bítýšskou nebo optimalizovanou, doporučit k realizaci, zda potřebujeme jihozápadní tangentu a v kterých místech napojit území od Černovické terasy k Holubicím na D1.
„V případě, že prověření prokáže nerealizovatelnost některé z variant, nebude tato varianta dále sledována a nebude zahrnuta do následné aktualizace ZÚR JMK,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.
Vzhledem k tomu, že je v zájmu kraje, aby výsledky ÚS byly co nejkomplexnější, oslovil náměstek Maleček všech 82 subjektů (52 obcí a měst, 29 městských částí a Magistrát města Brna), které se nachází v prověřovaném území, aby se podílely na přípravě zadání a měly možnost zaslat své připomínky a návrhy.
„Tímto krokem jsme chtěli všem nabídnout možnost se na vzniku studie spolupodílet. Jak už jsem několikrát zmiňoval, je nutné vyhodnotit nejvhodnější řešení pro centrální část Jihomoravského kraje, tj. brněnskou aglomeraci. Připomínky mohli všichni oslovení zasílat do konce ledna. Akceptovali jsme ale i ty, které přišly po termínu,“ dodal náměstek Maleček.
Odbor územního plánování Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyhodnotil celkem 27 doručených návrhů. „V rámci rozptylové studie bude hodnocena přípustná úroveň znečišťování ovzduší v celém jádrovém území OB3, rozptyl znečišťujících látek, kumulativní a synergické vlivy a v grafické části bude zpracován výkres širších vztahů. Za důležité považuji i zpřísnění imisního limitu pro znečisťující látky PM2,5.,“ doplnil k návrhům Maleček.
S návrhem finální podoby zadání bude ve čtvrtek 23.2.2017 seznámena Rada a Zastupitelstvo Jihomoravského kraje. Následně bude vypsáno výběrové řízení na projektanta, který studii zpracuje. „Samotné vypracování odhadujeme na 12 až 15 měsíců, výsledek územní studie se promítne do aktualizace ZÚR JMK, kterou po dohodě s MŽP ČR začneme projednávat do tří let,“ uzavřel náměstek Maleček.

Zásady územního rozvoje JMK určily územní uspořádání kraje. Územní studie vyhodnotí nejlepší řešení navrhovaných variant.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Zásady územního rozvoje JMK (ZÚR JMK) vydalo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje již v říjnu loňského roku. Nyní musí Jihomoravský kraj přistoupit k dalšímu kroku a tím je zpracování Územní studie. „Je potřeba vyhodnotit nejvhodnější řešení pro nejkomplexnější část Jihomoravského kraje, tj. brněnskou aglomeraci. Tato studie podrobně prozkoumá, kterou variantu D43, bystrckou, bítýšskou nebo optimalizovanou, doporučit k realizování, zda potřebujeme jihozápadní tangentu, a v kterých místech napojit území od Černovické terasy k Holubicím na D1,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Studie prozkoumá pouze dopady těchto záměrů, prověří a upřesní podmínky pro umístění, funkčnost a reálnost z hlediska vlivů na životní prostředí a lidské zdraví. Jednotlivé obce mají možnost se na zadání územní studie v součinnosti s krajem podílet, Jihomoravský kraj se projednání v tomto směru nebrání. „Nabídnul jsem všem dotčeným obcím a městským částem možnost spolupráce při zpracování návrhu zadání, své připomínky mohou zasílat do konce ledna. Tím ale naše komunikace nekončí, ale naopak teprve začíná, obce a městské části dostanou prostor pro připomínky i při zpracovávání jednotlivých fází Územní studie,“ dodal náměstek Maleček.

Studie nabídne možnost podrobnějšího hodnocení, bude zpracována v měřítku 1:25 000 a vyhodnotí vzájemnou prostorovou a funkční koordinaci zejména tří záměrů: polohu D43 v úseku D1 – Kuřim, potřebu, popř. opodstatnění jihozápadní tangenty (JZT) a lepší napojení na dálnici D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice.

„Finální podobu zadání bychom měli znát začátkem února, následovat bude výběrové řízení na projektanta, který studii zpracuje. Samotné vypracování odhadujeme na 12 až 15 měsíců a výsledek územní studie se promítne do aktualizovaných ZÚR JMK. Aktualizace se po dohodě s MŽP ČR začne projednávat do tří let,“ uzavřel náměstek Maleček.

 

TISKOVÁ ZPRÁVA: Jihomoravský kraj schválil vydání Zásad územního rozvoje

By | Tiskové zprávy | No Comments

Náročná čtyřletá práce na vytváření Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) dospěla do svého finále. Nové znění dokumentu dnes na svém mimořádném zasedání schválilo a odsouhlasilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje.

„Dokument ZÚR byl Krajským úřadem JMK a projektantem připraven s řádnou odbornou péčí, zodpovědně a transparentně. Má podporu všech orgánů veřejné správy včetně Ministerstva životního prostředí ČR,“ vyjádřil se radní Antonín Tesařík. ZÚR JMK mj. řeší obchvaty měst, protipovodňovou ochranu, zajištění obcí pitnou vodu i průmyslové zóny pro energie s napojením na celou evropskou síť. „ZÚR JMK výrazně zlepší kvalitu života občanů v kraji, odložení jejich vydání by znamenalo jen další čekání, riziko prodloužení procesu o řadu let a zpomalení rozvoje Jihomoravského kraje,“ podotkl Tesařík.

Podporu ZÚR JMK nedávno vyjádřilo i Vedení Pohořelic či Sdružení pro výstavbu rychlostní silnice R52. Dokument totiž nově vymezuje D52 z Pohořelic do Mikulova, spojnici Jihomoravského kraje s Rakouskem, která nabídne bezpečnější a plynulejší cestování do Vídně ve čtyřpruhu. ZÚR JMK dále počítají s rozšířením a zlepšením průjezdností D1 i D2 v okrajových částech Brna. Bezpečnější provoz mimo sídla v Pomoraví zajistí obchvatová dálnice D55, která zároveň svede tranzitní dopravu z obcí (zatížené jsou zejména Strážnice a Petrov) díky napojení na D2, větší bezpečnost a propojení Brna se Znojmem přinese homogenizovaná I/53. Variantní řešení D43 v úsecích Brno – Kuřim a Kuřim – Lysice čeká na územní studii ve větším detailu, než umožňují ZÚR JMK, aby se do tří let promítla do aktualizace ZÚR ta nejvýhodnější varianta pro Brno a okolní obce.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Jihomoravský kraj podrobil analýze přes tisícovku připomínek k návrhu Zásad územního rozvoje JMK

By | Tiskové zprávy | No Comments

Příprava dokumentu Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) pokračuje v letních měsících standardně podle plánu. Po sérii veřejných projednání se Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu JMK (KrÚ JMK) věnoval v červenci podrobné analýze námitek od dotčených obcí, jiných subjektů či zástupců veřejnosti a stanoviskům a připomínkám, které obdržel od orgánů státní správy a veřejnosti, v jejichž součinnosti dokument vzniká.

„Obdrželi jsme celkem 12 stanovisek dotčených orgánů. Podnikáme běžné procesní kroky, což je při přípravě dokumentu k vydání obvyklé,“ uvedl krajský radní Antonín Tesařík, který je pověřený zpracováním dokumentu ZÚR JMK. Námitky podalo 43 obcí, 2 oprávnění investoři a 16 zástupců veřejnosti. „Z celkového počtu 1255 připomínek se jich mnoho obsahově překrývalo a opakovaně je uplatňovali různí podatelé. Odbor územního plánování a stavebního řádu připomínky roztřídil a podrobil analýze, z níž vyplynulo, že 1100 podání je identických. Současný stav nám umožní vyhodnotit každou obsahově totožnou připomínku pouze jednou,“ vysvětlil Tesařík složitost procesu vypořádání s připomínkami. Většina z nich se týká silniční infrastruktury, několik připomínek směřuje k železniční dopravě, další část souvisí s vyhodnocením vlivů dokumentace na životní prostředí. Objevil se rovněž nesouhlas s územní rezervou pro vodní dílo Čučice na řece Oslavě.

V námitkách i připomínkách se shodně vyskytly výhrady vůči požadavku na zpracování územní studie pro Brno a přilehlé obce. „Dochází k základnímu nepochopení územní studie, která podrobně prozkoumá zejména složitou dopravní infrastrukturu v aglomeraci v úrovni územního plánu. Potřebujeme prověřit pouze tři záměry – polohu R43 v úseku D1 – Kuřim včetně obchvatu Kuřimi, opodstatnění jihozápadní tangenty a lepší napojení území na dálnici D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice. Studie prozkoumá pouze dopady těchto záměrů a nepřinese žádná jiná omezení v území,“ upřesnil radní Tesařík. Studie nabízí možnost detailnějšího zkoumání, kraj tak získá podrobnější hodnocení a více se přiblíží reálnému řešení i s ohledem na kumulativní vlivy. Vůči Brnu postupuje kraj, který opakovaně nabízel spolupráci a možnost pořizování ZÚR JMK souběžně s územním plánem Brna, maximálně zodpovědně.

Písemné vyhodnocení námitek a připomínek zašle Jihomoravský kraj k vyjádření dotčeným orgánům, které je posoudí. Návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek se stane součástí ZÚR JMK, s jejichž vydáním se počítá letos na podzim. O samotných námitkách rozhodne před vydáním dokumentu Zastupitelstvo Jihomoravského kraje.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Obchvat Znojma naráží na výhrady, přesto je jediným účelným řešením

By | Tiskové zprávy | No Comments

Hlavním tématem veřejného projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) na Znojemsku se stal obchvat Znojma na silnici I/38. Přestože se projektanti při prezentaci návrhu dokumentu věnovali novému úseku obchvatu od ulice Kuchařovická k napojení na I/53 a napojení Znojma na Hatě, velký zájem z řad veřejnosti vzbudil i úsek, který má již stavební povolení. Zásady přitom vymezují pouze koridory, jež se mají teprve realizačně připravovat. Další požadavek v diskuzi se týkal varianty vzdálenějšího obchvatu.

„Část obchvatu Znojma, která má již vydané stavební povolení, vnímáme jako stavbu ve fázi před zahájením vlastní realizace, proto se do zásad nezakresluje,“ uvedla Eva Hamrlová, vedoucí Odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Jelikož plochy pro obchvat v novém územním plánu Znojma zrušil rozsudek Krajského soudu, vznikla obava, zda není na vině právě skutečnost, že soud postrádal nadřazený dokument, v něm by byl záměr také vymezen. „Územní plán Znojma je v souladu s Politikou územního rozvoje, která je při jeho pořizování závazná, proto je rozsudek Krajského soudu překvapující. Jeho rozhodnutí jde proti smyslu stavebního zákona, a proto také byla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ komentoval situaci jihomoravský radní Antonín Tesařík, pověřený pořizováním ZÚR JMK. Za zmínku stojí skutečnost, že žalován byl i minulý územní plán Znojma, avšak ten u soudu obstál. Příprava zmiňovaného obchvatu se rozsudkem soudu zkomplikovala.
S variantou vzdálenějšího obchvatu ZÚR JMK nepočítají, neboť by v současné době nebyl dopravně účinný, neodvedl by dopravu z města. Prokázalo to posuzování obou variant obchvatu formou modelování dopravy. Vzdálenější obchvat nedoporučuje ani Ministerstvo dopravy ČR. Zatímco bližší obchvat využije 18 tisíc vozidel, vzdálenější pouze 10 tisíc, přičemž zbývajících 8 tisíc by zatížilo průtah městem. Dostavět bližší obchvat, jehož část už stojí, je v současné situaci jediné reálné a účelné, neboť nejvíc uleví dopravě, procházející Znojmem.

K hlavním záměrům na Znojemsku patří kromě již zmiňované I/38 také nový koridor pro přestavbu silnice 1. třídy I/53, která je spojnicí Znojma s Brnem a s vazbou na dálnici D52. Jako místo pro akumulaci povrchových vod byla v ZÚR JMK v dané oblasti vytipována a do územních rezerv zanesena lokalita Plaveč. Kromě akumulace vod by měla částečně řešit i protipovodňová opatření na toku.