Územní studie pro Brno a okolí ZÚR JMK vymezují v centrální části Jihomoravského kraje území, které podrobněji prověří územní studie. Týká se města Brna a 52 okolních obcí, celé území má rozlohu cca 46 000 hektarů. Územní studie má vyhodnotit především vzájemnou prostorovou a funkční koordinaci tří záměrů: polohu nové silnice R43 mezi dálnicí D1 a okolím města Kuřim, potřebu a trasování jihozápadní tangenty, která by odlehčila dálnici D1 i komunikacím jižně od ní, a napojení území východně od Brna na dálnici D1 v úseku Brno – Slatina – Holubice.
Dálnice D43 Od roku 1963 se R43 objevuje ve vládních usneseních a v územních plánech dotčených měst a obcí jako dálnice D43, která se stane významným propojením mezi dálnicí D1 a D35. O trase rychlostní silnice R43 se uvažuje jako o významné dopravní příčce, vedené v severojižním směru mezi výhledovou rychlostní silnicí R35 s připojením u Moravské Třebové a dálnicí D1 s připojením u Troubska u Brna.
Dálnice D52 O budování kvalitnějšího silničního spojení mezi Českou republikou a Rakouskem se rozhodlo již počátkem devadesátých let 20. století s tím, že na území České republiky toto spojení zajistí rychlostní silnice R52. Její první část mezi Rajhradem a Pohořelicemi v délce 18 km byla uvedena do provozu v roce 1996. Navazující část mezi Pohořelicemi a státní hranicí v délce 23 km existuje pouze ve dvoupruhovém šířkovém uspořádání.
Dálnice D55 Stávající silnice I/55 vede Pomoravím – z Olomouckého do Zlínského a pak Jihomoravského kraje. Plní několik funkcí, které jsou při stále rostoucí intenzitě silničního provozu neslučitelné. Řešením je vybudování rychlostní silnice R55, jejíž trasa povede mimo zastavěná území. V úseku Rohatec – Břeclav byla stávající silnice I/55 přeložena do současné obchvatové polohy s výhledem na budoucí dostavbu komunikace na čtyřpruhovou přidáním jízdního pásu.
Obchvat Znojma Obchvat Znojma převezme tranzitní osobní i nákladní dopravu ze směru Jihlava, Pohořelice, státní hranice. Dále převezme část dopravy ze silnic druhé třídy, čímž se značně zlepší současná dopravní situace ve městě a zároveň se zmenší negativní vlivy dopravy na životní prostředí ve Znojmě.
Obchvat Břeclavi První studie obchvatu Břeclavi pochází z roku 1994. Trasa obchvatu byla vyřešena při zpracování územního plánu města a jeho schválením v roce 1997 byla jeho trasa stabilizovaná. Diskuze o možnostech budování obchvatu Břeclavi v kategorii rychlostní silnice R55 s jejím napojením na Rakousko směrem na Reinthal se vedly v roce 1999. Rozhodnutí o propojení rakouské dálnice A5 s českou R52 v prostoru Drasenhofenu a Mikulova ukončily úvahy o obchvatu Břeclavi jako rychlostní silnici.
Alternativní dopravní koncepce Ing. Strnada Jihomoravský kraj postupně obdržel čtyři návrhy uspořádání silniční sítě, které zpracoval Ing. Strnad. Věnují se spojení Brna s Vídní s využitím dálnice D2 a využitím obchvatu Břeclavi jako rychlostní silnice R55, spojení Vídně s Prahou kapacitní silnicí S8 a vedením R43 v trase na Svitavy a odvedení tranzitní dopravy z města Brna.
Ovzduší Ovzduší je jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, neboť vdechovaný vzduch se dostává do nitra lidského těla, a tak přímo působí na zdraví člověka. V devadesátých letech 20. století se v České republice investovalo mnoho finančních prostředků do snížení emisí v průmyslu, čímž došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší. V Jihomoravském kraji dochází v posledních letech ke znatelnému zlepšování kvality ovzduší. V roce 2015 byl v celém kraji překročen imisní limit jediné měřené látky (denní koncentrace PM10), a to pouze na stanici imisního monitoringu Brno – Zvonařka.
Křenovická spojka Z hlediska historické posloupnosti výstavby tratí došlo ke skutečnosti, že Vlárská trať přichází do území Blažovice – Křenovice – Slavkov ze severu a přerovská z jihu. Obě křižují území ve tvaru písmene X a nejsou v něm vzájemně propojené. Naprostá většina rychlíků od Přerova přijíždí dnes směrem na Slatinu Holubickou spojkou a regionální vlaky od Chrlic končí nelogicky v Křenovicích.
Železniční uzel Brno Brno trpí nevhodným a velmi složitým rozvětvením tratí a prostor před nádražím je přetížený. Evropská integrace navíc staví Brno před výzvu zapojit železniční uzel do mezinárodních tratí a umožnit tak na jednom nádraží přestup mezi regionálními vlaky, vlaky příměstské železniční dopravy, vysokorychlostními mezinárodními vlaky a ideálně i autobusovou dopravou.
Lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV) a sucho Vodní hospodářství v České republice je významným oborem s dlouholetou tradicí. Mezi jeho nejdůležitější úkoly patří zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zmírnění následků extrémních jevů počasí jako jsou povodně a sucho.