Význam silničních spojení mezi Československem a Rakouskem do roku 1989 významně korigovala existence „železné opony“, kdy byly možnosti výměny zboží, turismu i dalších styků výrazně omezené. Po zrušení těchto zábran došlo v roce 1990 a následujícím období mezi oběma zeměmi k velmi výraznému nárůstu osobní i nákladní dopravy. Zabezpečení kvalitního silničního spojení si vyžádalo nutnou obnovu hraničních přechodů a rekonstrukce a přestavby k nim vedoucích silnic. Otevření nových silničních hraničních přechodů s Rakouskem a zkvalitnění přístupu k nim i k již provozovaným přechodům mělo za cíl rovnoměrněji využít dosavadní silniční infrastrukturu a umožnit podstatné zlepšení silničního spojení mezi oběma zeměmi.

O budování kvalitnějšího silničního spojení mezi Českou republikou a Rakouskem se rozhodlo již počátkem devadesátých let minulého století s tím, že na území České republiky toto spojení zajistí rychlostní silnice R52. Její první část mezi Rajhradem a Pohořelicemi v délce 18 km byla uvedena do provozu v roce 1996 a stavebně dokončena v roce 1997. Navazující část mezi Pohořelicemi a státní hranicí v délce 23 km byla ve stejném časovém období z dopravních a ekonomických důvodů realizována pouze ve dvoupruhovém šířkovém uspořádání s možností budoucího rozšíření na čtyřpruhovou, směrově rozdělenou rychlostní silnici. Technické řešení případné přestavby silnice I/52 na rychlostní silnici R52 se však v té době neprověřovalo. S výjimkou Mikulova vede přeložená silnice I/52 v obchvatech obcí, které se nacházejí na trase mezi Brnem a státní hranicí s Rakouskem. Připojení na silniční síť Rakouska bylo zabezpečeno v místě původního silničního přechodu u Mikulova.

r52-situacka

Po dohodě, uskutečněné v roce 1997 na jednání ve Vídni, vypracovala rakouská strana přeshraniční studii hodnocení vlivu na přírodu pro tři varianty přeshraničního spojení A5/R52 Reinthal (Břeclav), Drasenhofen (Mikulov) a Laa an der Thaya (Hevlín) ve vazbě na variantní vedení R52 v kontaktu s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Závěry této studie doporučily zachovat stávající místo překročení státní hranice u Mikulova s tím, že případné varianty R52 naváží na toto místo přechodu hranice. Propojení u Mikulova umožňuje vhodně řešit etapovost výstavby na rakouském (délka nevybudovaného úseku cca 71 km) i českém území (délka cca 23 km) s možností připojovat nově vybudované úseky na provozovaných stávajících silnicích I/52 a B7.

Rozhodující jednání expertní skupiny ve věci provázání silnic R52/A5 se uskutečnilo v roce 1999 ve Valticích se závěrem směřovat propojení R52/A5 na hraniční přechod Mikulov/ Drasenhofen. V Rakousku se tato skutečnost promítla změnou (z 19.8.1999) do zákona Bundesstrassengesetz (1971). Nord Autobahn A5 je definována jako trasa Grosseberrsdorf (B7, B305) – Wolkersdorf – Staatsgrenze bei Drasenhofen.

Zákon Bundesstrassengesetz (1971, akt. 1999)

r52-bundes3
Pro českou stranu byl závěr rozhodující pro naplňování Usnesení vlády č. 741/1999 ze dne 21. července 1999.

Usnesení vlády č. 741/1999

r52-uv741p

Na základě podnětu rakouské strany Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR zadalo v roce 2000 zpracování vyhledávací studie „Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen), která prověřovala průchodnost území mezi Pohořelicemi a Mikulovem směrově dělenou čtyřpruhovou rychlostní silnicí. Počítalo se zároveň s návazností na již dokončený úsek rychlostní silnice R52 vedené ve směru od Brna východním obchvatem Pohořelic. Studii zpracovala firma HBH Projekt a navrhla pět variant vedení trasy, z nichž k dalšímu sledování byly doporučeny tři (varianty č. 1, 2 a 4).
5varaint_a

Pro vybrané varianty se zpracovávalo posuzování vlivů stavby R52 na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. a současně s ním probíhalo zpracovávání společné rakousko-české studie posuzující přeshraniční vliv stavby A5/R52 – kromě jiných aspektů i z hlediska vlivů na životní prostředí (ŽP). Došlo k vyhodnocení celé trasy A5/R52, tj. od Poysbrunnu po Pohořelice z hlediska dopravního, technického, ekonomického a vlivů na ŽP podle směrnice RVS 2.2 používané v Rakousku.
Na území České republiky se jako nejvýhodnější varianta trasy R52 podle rakousko-české studie jevila varianta č. 1 (v koridoru stávající silnice I/52), na území Rakouska potom trasa A5 ve variantě č. II (oddálený západní obchvat Drasenhofenu) s místem přechodu hranice ČR/Rakousko v místě stávajícího hraničního přechodu. Předběžné výsledky studie byly zahrnuty do standardního procesu Oznámení záměru příslušnému úřadu – Ministerstvu životního prostředí (MŽP). Následovalo zpracování Dokumentace EIA. Proces posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí byl ukončen v červnu 2005 vydáním souhlasného stanoviska MŽP k „Rychlostní silnici R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen)“ ve variantě 1x.

Stanovisko MŽP

r52-mzp

Rychlostní silnice R52 je součástí politiky územního rozvoje

V Politice územního rozvoje České republiky, která byla přijata dne 17. května 2006 Usnesením vlády ČR č. 561, byla R52 vymezena čl. (91) jako součást koridorů rychlostních silnic. Územně ji vymezuje koridor: Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen/Rakousko.

V Politice územního rozvoje ČR 2008, která byla schválena Usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, byla R52 vymezena čl. (106) jako součást koridorů kapacitních silnic. Územně šlo o vymezení koridoru: Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen/Rakousko z důvodu zkvalitnění silničního spojení Brno – Vídeň, vazby na rakouskou silniční síť  a součásti TEN-T.

Ministerstvo pro místní rozvoj: Politika uzemního rozvoje ČR

r52-purA
V Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky, která byla schválena Usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. dubna 2015, je R52 vymezena čl. (106) jako součást koridorů kapacitních silnic ze stejných důvodů: zkvalitnění silničního spojení Brno – Vídeň, vazba na rakouskou silniční síť, součást TEN-T.

r52-pur

Balticko-adriatický koridor

Silnice R52 a dnešní I/52 tvoří součást i Balticko-adriatického koridoru, spojujícího Baltské a Jaderské moře, který vznikl rozšířením VI. panevropského multimodálního koridoru až do italského přístavu Bologna. Memorandum o vzniku koridoru podepsali dne 12. října 2006 při zasedání Rady ministrů EU ministři Polska, Slovenska, Rakouska, Itálie a České republiky. Na území České republiky je koridor definován v trase rychlostní silnice R48 (Český Těšín – Bělotín) – dálnice D47 (Bělotín – Lipník nad Bečvou) – dálnice D1 (Lipník nad Bečvou – Brno) – rychlostní silnicí R52 (Brno – Mikulov – hranice s Rakouskem). Samotné zařazení R52 (nově D52) do komunikací multimodálního koridoru před deseti lety nevyvolalo žádný nárůst dopravy a nelze ani očekávat, že by k tomu došlo z tohoto titulu v budoucnu.
r52-tent

Mezivládní dohoda

Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o propojení české rychlostní silnice R52 a rakouské dálnice A5 na česko-rakouských státních hranicích byla v souladu s vládním usnesením č. 891 ze dne 9. července 2008 podepsána dne 23. ledna 2009 ve Vídni.

Sbírka mezinárodních smluv: Dohoda mezi Vládou ČR o propojení R52 a A5.

r52-dohoda

Příprava stavby

Ředitelství silnic a dálnic připravuje Rychlostní silnici R52 v úseku Pohořelice – Mikulov/st. hranice pro tři stavby:  5204 Pohořelice – Ivaň, 5205 Ivaň – Perná, 5206 Perná – st. hranice ČR/Rakousko.