Category Archives: Tiskové zprávy

Dneškem je jednoznačně potvrzeno vedení silnice „43“ v úseku od dálnice D1 přes Brno a dále na sever.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Zásady územního rozvoje jsou krajským strategickým dokumentem. Na schválení jejich aktualizace čekala celá jižní Morava. Dneškem (17. září 2020) je jednoznačně potvrzeno vedení silnice „43“ v úseku od dálnice D1 přes Brno a dále na sever.

„Dnešnímu odsouhlasení zastupiteli předcházel několikaletý proces, tým odborníků vypracoval územní studii, která doporučila, kterým koridorem vést silnici „43“, z dokumentu jsme také mohli posoudit, zda potřebujeme jihozápadní tangentu a v kterých místech napojit území od Černovické terasy k Holubicím na D1. Jsem rád, že se podařilo dodržet původně navržený časový harmonogram a s celým týmem jsme tento dokument přivedli až k jeho schválení. Jihomoravský kraj tímto splnil svůj úkol a další už je na Ředitelství silnic a dálnic ČR, které může začít tyto stavby projekčně připravovat,“ uvedl náměstek hejtmana Martin Maleček.

Do předem stanoveného procesu schvalování a projednávání tohoto důležitého dokumentu vstoupil v březnu vládou vyhlášený nouzový stav. Proto padlo v úvodu května rozhodnutí, že veřejné projednání bude provedeno formou vzdáleného přístupu. S dotazy se připojilo několik desítek občanů. Celkově se tohoto veřejného projednání účastnilo přes pět set občanů.

„Vyslechli jsme všechny námitky, připomínky a argumenty, které byly k tomuto dokumentu vzneseny. Jsem přesvědčený, že pořizovatel, tedy krajský úřad, udělal vše pro to, aby byla aktualizace zásad územního rozvoje zpracována přesně podle všech platných zákonných norem,“ uzavřel hejtman Bohumil Šimek.

Jihomoravský kraj je o další krok blíže k vyřešení trasování „43“

By | Tiskové zprávy | No Comments

Krajští zastupitelé schválili na začátku minulého roku zadání aktualizace zásad územního rozvoje, základem pro to byla rozsáhlá územní studie. Projektanti a další odborníci v ní doporučují, jak by měla řešená území dle výsledků analýz vypadat.

„Hlavním cílem studie bylo porovnat jednotlivé varianty za stejných podmínek a stejnou metodikou, tak aby bylo možné zúžit výběr na varianty, které pak budou posuzovány v rámci první aktualizace. Studie tak dala odpověď na určení konečné podoby trasy silnice 43, dále zkapacitnění dálnice D1 s výběrem možnosti napojení území východně od města Brna a varianty obchvatu Slatiny,“ uvedl náměstek hejtmana Martin Maleček.

Projektanti doporučili vést silnici 43 bystrckou stopou a ve čtvrtek 27.2.2020 by mělo dojít ke konečnému schválení poslední varianty. „Do procesu pořizování aktualizace šly nakonec tři varianty. Jedna s jihozápadní tangentou v silniční podobě, druhá bez ní a třetí v dálniční podobě. Výsledky územní studie a postup prací na aktualizaci byly několikrát prezentovány představitelům obcí v dotčených oblastech i veřejnosti. Ke schválení je krajskému zastupitelstvu navržena silniční varianta bez jihozápadní tangenty, což doporučila příslušná komise rady, krajská rada i výbor zastupitelstva“ dodal náměstek Maleček.

Připomínky k územní studii a krajskému výběru variant se vztahovaly k trasování silnice 43 přes Bystrc. „V rámci průchodu tímto územím požadujeme, aby byla silnice v Bystrci v tunelu, tubusu nebo překrytá. Pro občany to znamená, že celý průjezd touto městskou částí, včetně úseku kolem přehrady, bude chráněný. Takto je to obsaženo ve výrokové části aktualizace zásad územního rozvoje, která pokud bude krajským zastupitelstvem schválena, bude závazná jak pro územní plán města Brna, tak i pro následná řízení povolující tuto stavbu. Bez splnění těchto podmínek tedy není tato stavba realizovatelná“ popsal Maleček.

Na podzim minulého roku předložili odpůrci bystrcké varianty trasování „43“ komentáře, které zpochybňují závěry krajské územní studie. Na tyto kritické práce odpověděli projektanti studie a vysvětlili, v čem je tato kritika neoprávněná. Jako neoprávněnou ji označilo ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo dopravy a ministerstvo životního prostředí.

Práce na vyhotovení územní studie pokračují, jsou zapracovány připomínky obcí a dotčených orgánů

By | Tiskové zprávy | No Comments

V loňském roce zadal Jihomoravský kraj v rámci veřejné zakázky zpracování „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“ architektonické kanceláři knesl kynčl architekti s.r.o. z Brna.

Vypracováním dokumentu získá Jihomoravský kraj možnost podrobnějšího hodnocení prověřované oblasti. Studie vyhodnotí vzájemnou prostorovou a funkční koordinaci zejména tří záměrů: polohu D43 v úseku D1 – Kuřim, potřebu, popř. opodstatnění, jihozápadní tangenty a lepší napojení na dálnici D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice. Studie prozkoumá dopady těchto záměrů, prověří a upřesní podmínky pro jejich umístění, funkčnost a reálnost z hlediska vlivů na životní prostředí a lidské zdraví.

Ateliér již zpracoval analytickou část a výsledkem bylo 15 variant řešení tohoto území. Na základě písemné výzvy se k návrhům mohly vyjádřit obce a dotčené orgány. „Celkem jsme oslovili 153 subjektů a zpět se nám jich ozvalo pouze 37. Šlo o 14 brněnských městských částí, 15 obcí, 7 dotčených orgánů a 1 obec s rozšířenou působností. Nejčastěji směřovaly připomínky k obchvatům jednotlivých obcí, ke zkapacitnění dálnice D1 v rámci města Brna, nebo k ochraně před hlukovou zátěží,“ uvedl při dnešní (28. března) prezentaci Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Další skupina připomínek vyjadřovala názory obcí, jejich souhlasy nebo nesouhlasy s navrhovanými variantami dopravního řešení, s dílčími dopravními záměry a jejich variantami. Tyto připomínky se však nevztahovaly k analytické části, spíše byly doporučením, s čím má projektant dále pracovat. Na některé připomínky pak nemohl být brán zřetel vůbec, protože směřovaly ke koncepčnímu řešení dopravy v místech, která jsou již stabilizována v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje.

„Práce na studii probíhají podle plánu, teď nás čeká modelování intenzity dopravy a chystá se i práce na hlukové a rozptylové studii. Stále platí, že by vše mělo být hotové do konce tohoto roku. Výsledek územní studie se pak promítne do aktualizace Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje,“ uzavřel náměstek Maleček.

Vyhodnocení připomínek mohou návštěvníci webu stahovat na stránce Územní studie.

Krajský soud rozhodl ve prospěch Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, a to v celém rozsahu

By | Tiskové zprávy | No Comments

Již podruhé se některé obce pokoušely zrušit zásady územního rozvoje, tedy základní dokument pro rozvoj a plánování Jihomoravského kraje. Vadily jim jen některé silniční záměry, přesto se dožadovaly zrušení dokumentu jako celku. Senát Krajského soudu v Brně dnes (20. prosince 2017) rozhodl o žalobě na zrušení zásad územního rozvoje, který v červenci tohoto roku podalo k tomuto soudu společně více než 40 navrhovatelů, mezi nimiž bylo několik obcí, několik spolků a zástupců veřejnosti a také jeden občan Rakouské republiky. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

„Zprávu o rozhodnutí soudu jsem velmi přivítal, už jen proto, že pokud by k tomuto kroku nedošlo, byli by poškozeni nejen obyvatelé Jihomoravského kraje, ale i další, kteří územím projíždí. Mělo by to dopady nejen na dopravu, ale kraj by to poznal i ekonomicky, v Brně by se zabrzdila výstavba nových bytů, navíc na nový územní plán čeká metropole také hodně dlouho. Oceňuji rychlou práci soudu, protože řízení bylo velmi náročné, a děkuji všem odborníkům, kteří se žalobou a její analýzou zabývali,“ řekl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Za krajský dokument se postavily desetitisíce lidí prostřednictvím obcí, v nichž žijí, žaloba byla podle nich neopodstatněná. Byl by zbrzděn rozvoj Jihomoravského kraje, pro desítky obcí a hlavně pro město Brno by byla znemožněna například realizace protipovodňových opatření. Po podání žaloby se od navrhovatelů odpojila obec Rozdrojovice.

„Pro Jihomoravský kraj nebyla podaná žaloba překážkou v plnění harmonogramu prací při realizaci na pořizování územní studie. Tento dokument se pak následně stane podkladem pro aktualizaci zásad územního rozvoje kraje,“ uzavřel Maleček.

Písemné odůvodnění rozsudku v této chvíli není k dispozici. Senát by ho měl odůvodnění rozsudku vyhotovit do 30 dnů, ale s ohledem na rozsah samotného přezkoumávaného dokumentu a i podání stran v soudním řízení lze předpokládat, že ani tato lhůta soudu nebude dostačovat pro sepsání podrobného odůvodnění.

Kraj podal na soud vyjádření proti žalobě ZÚR. Za správně zpracovaný dokument se postavilo i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

By | Tiskové zprávy | No Comments

V pondělí 4. září předali Krajskému soudu v Brně právní zástupci Jihomoravského kraje vyjádření k žalobě Zásad územního rozvoje JMK. Dokument poukazuje na hrubé nedostatky žaloby postavené na nepřesných faktech, která jsou používána účelově, jednostranně a bez reálných základů.

Ačkoliv je soudu navrhováno zrušení celých zásad územního rozvoje, navrhovatelé se v žalobě v zásadě věnují jenom malé části silniční dopravní infrastruktury, která Jihomoravskému kraji bytostně schází. Jedná se fakticky o boj proti kvalitnímu a rychlému spojení do Vídně a z Brna na sever Jihomoravského kraje. Z tohoto důvodu má Jihomoravský kraj za to, že navrhovatelé neosvědčili dotčenost na svých právech ZÚR jako celku. Navrhovatelé se na rozdíl od Jihomoravského kraje nepoučili z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který zrušil ZÚR JMK v roce 2012. Předkládají soudu vlastní řešení dostavby silniční infrastruktury v kraji, které tento soud už v roce 2012 rázně odmítl. Jihomoravský kraj na základě rozsudku soudu přistoupil k vydání nových ZÚR JMK s maximální mírou předběžné opatrnosti. Definitivně rozhodl o trasování všech státních silničních staveb, až na část D43, čímž umožnil jejich přípravu a postupnou realizaci. V místech, u kterých byla obava z velmi hrubého posouzení vlivů na životní prostředí, se Jihomoravský kraj rozhodl území stabilizovat a prověřit jej podrobněji v rámci územní studie.

„Na stranu Jihomoravského kraje se postavila téměř stovka obcí a další iniciativy. Všichni ti jsou přesvědčeni, že jsou zásady územního rozvoje zpracovány správně a úplně. Pro vydání tohoto dokumentu bylo uděláno maximum, a jak už jsem několikrát podtrhoval, uvedené územní rezervy obsahují z toho důvodu, aby pro využití těchto území byla vybrána ta nejlepší varianta. Tedy musím dementovat informace některých médií, že jde o neúplný dokument! Zpracovatelé postupovali v jasně daných mantinelech, které jim stavební zákon a soudní judikatura umožňuje. Pro vzniklé územní rezervy se právě realizuje podrobnější územní studie. Ta bude hotová do konce roku 2018,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Za kvalitně zpracovaným dokumentem stojí i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Podle jejich názoru nerespektují navrhovatelé „žádné akty státní moci“ a jde jim pouze o jimi preferované řešení koncepce silniční dopravní infrastruktury na území Jihomoravského kraje.

Za krajskými Zásadami územního rozvoje stojí 72 obcí a měst včetně Brna.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Města a obce považují žalobu na Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje za neopodstatněnou a chtějí svůj názor vyjádřit před soudem. 72 měst a obcí, 8 právnických a 5 fyzických osob se připojilo k soudnímu řízení a podle všeho tak deklarují podporu Jihomoravského kraje. Jejich poměr 72 proti 14 žalujícím odpovídá přibližně poměru počtu obyvatel 655 000 proti 24 000.

Podobně jako v roce 2012 se některé iniciativy snaží zrušit platnost zásad územního rozvoje, tedy základní dokument pro zajištění udržitelného rozvoje území Jihomoravského kraje. Ačkoliv jim podle žaloby vadí jen některé silniční záměry a jejich navrhované koridory, dokument chtějí zrušit jako celek.
„Pokud někomu vadí, kudy mají vést silnice, nevím, proč chce žalovat celé zásady územního rozvoje. Dokument totiž vymezuje řadu dalších věcí pro rozvoj Jihomoravského kraje jako železniční, leteckou, kombinovanou a cyklistickou dopravu atd. Pro desítky obcí a hlavně pro město Brno by byla znemožněna například realizace protipovodňových opatření, podobně jako opatření proti vysychání krajiny. O tom, že zrušení zásad územního rozvoje jako celku není cílem ani některých navrhovatelů svědčí například to, že obec Rozdrojovice od takto koncipované žaloby odstoupila,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Žalobu podalo souhrnně více navrhovatelů, mezi nimi je i 15 obcí. Přibližně pětinásobný počet obcí se naopak za kraj a jeho zásady nyní postavil včetně čtyřistatisícového města Brna. Ke dni 23. 8. 2017 se Krajskému soudu v Brně přihlásilo 72 měst a obcí, 14 z nich jsou obce s rozšířenou působností (z celkového počtu 21 ORP v Jihomoravském kraji). Jihomoravské metropoli by zrušení ZÚR totiž stejně jako kraji zkomplikovalo realizaci dopravních staveb. Navíc by v Brně zastavilo výstavbu nových bytů a komplikovalo by vybudování protipovodňových opatření. „Pokud by došlo k opětovnému zrušení tohoto dokumentu, což nepředpokládáme, pak by byli ve své podstatě poškozeni všichni obyvatelé Jihomoravského kraje, kteří se v daném území dopravují. Navíc by se všechny práce zdržely minimálně o další tři roky. Na podporu zásad se postavily desetitisíce lidí, vznikají tu petice. I pro soud bude toto řízení velmi náročné. Nedá se ale nic dělat, je dobře, že obce a města hodlají svůj názor vyjádřit před soudem,“ uzavřel Maleček.

Seznam obcí a právnických osob, které se na Krajský soud v Brně přihlásily jako osoby zúčastněné na řízení (vytučtěna jsou města plnící funkci obce s rozšířenou působností, kterých se jako vedlejší účastník přihlásila většina):

1. Bílovice nad Svitavou
2. Blansko
3. Borotín
4. Boskovice
5. Božice
6. Braníškov
7. Brno
8. Břeclav
9. Březina
10. Břežany
11. Čebín
12. Černá Hora
13. Česká
14. Dobšice
15. Dolní Bojanovice
16. Dolní Loučky
17. Hodonín
18. Holubice
19. Hradčany
20. Chudčice
21. Ivančice
22. Jevíčko
23. Křtiny
24. Kuchařovice
25. Kunštát
26. Kuřim
27. Kuřimské Jestřabí
28. Kyjov
29. Lažánky
30. Lažany
31. Lelekovice
32. Lesní Hluboké
33. Lipůvka
34. Maršov
35. Městečko Trnávka
36. Mikulov
37. Miroslav
38. Moravská Třebová
39. Moravské Knínice
40. Moravský Písek
41. Morkůvky
42. Nedvědice
43. Ostrovačice
44. Perná
45. Petrov
46. Podolí
47. Pohořelice
48. Předklášteří
49. Radějov
50. Ratíškovice
51. Rosice
52. Rousínov
53. Rozdrojovice
54. Říčany
55. Strážnice
56. Sudoměřice
57. Svitávka
58. Šaratice
59. Týnec
60. Újezd u Černé Hory
61. Veselí nad Moravou
62. Veverská Bítýška
63. Veverské Knínice
64. Vísky
65. Vracov
66. Vranov
67. Vranovice
68. Závist
69. Zbýšov
70. Znojmo
71. Železné
72. Židlochovice
73. Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví
74. Svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43
75. Občanské sdružení pro obchvat Znojmo, z.s.
76. Občanské sdružení pro realizaci silničního obchvatu města Kuřim
77. ČEPS, a.s.
78. E.ON Distribuce, a.s.
79. Povodí Moravy, s.p.
80. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
81. 5 fyzických osob

Žalobní návrh na zrušení krajských zásad územního rozvoje je neopodstatněný. Stojí na hliněných nohou.

By | Tiskové zprávy | No Comments

V červenci 2017 byl na Krajský soud v Brně podán Návrh na zrušení opatření obecné povahy – Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK). Vedení kraje byl předán žalobní návrh, který čítá více jak 200 stran textu a dalších listinných příloh.

„Nechápu, proč jde navrhovatelům o zrušení celých zásad územního rozvoje, když sami deklarují, že jim vadí jen některé záměry silnic a vymezení dopravních koridorů. Vždyť zásady územního rozvoje vymezují další řadu důležitých věcí pro rozvoj Jihomoravského kraje, jako např. železniční, leteckou, kombinovanou a cyklistickou dopravu. Například realizace protipovodňových opatření by byla znemožněna. Problém s protipovodňovými opatřeními by se týkal především města Brna. Ohroženy jsou i koridory pro energetiku, vodní hospodářství a územní systém ekologické stability. Z jistého úhlu pohledu můžeme tento požadavek navrhovatelů označit za egoistický. Osobně jsem byl velice překvapen tím, že v žalobním návrhu uváděná fakta jsou používána účelově, jednostranně a bez reálných základů, což mj. potvrzují odborníci Českého hydrometeorologického ústavu nebo odborníci na dopravu,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Navrhovatelé například tvrdí, že základním a nejvýznamnějším zdrojem emisí benzo(a)pyrenu je automobilová doprava. Odborníci na základě analýz dokazují, že to není pravda, protože zhruba 84 % emisí této škodliviny vyprodukují lokální topeniště. Navrhovatelé ale chybují i v hodnocení kvality ovzduší. „Na webu Českého hydrometeorologického ústavu jsou k dispozici data až do roku 2016, proč tedy končí navrhovatelé své hodnocení zpravidla rokem 2009? Hodnotit kvalitu ovzduší na základě 7 a více let starých dat a neuvést aktuální data je podle odborníků snaha o manipulaci a uvedení v omyl,“ upozornil náměstek Maleček. Například na straně 28 a 29 žalobního návrhu jsou sice data ze stanice Brno – Tuřany uvedena, nikoli však v ucelené řadě dat, která jsou zpřístupněna veřejnosti na webu ČHMÚ. Jak dokládá odborná analýza, ve skutečnosti se za posledních 7 let kvalita ovzduší zlepšuje.

Podobných nedostatků má žalobní návrh několik. Podle odborníků z hlediska kvality ovzduší jsou pasáže návrhu na zrušení ZÚR JMK neodborným, zavádějícím textem, jehož jedinou snahou je uvést čtenáře vědomě a účelově v naprostý omyl.

Více uvádíme v samostatné příloze Reakce na návrh na zrušení ZÚR JMK, podaný soudu dne 10.7.2017 – OBLAST OCHRANY OVZDUŠÍ.

Co se týká dopravy, žalobní návrh staví na jediném upřednostňovaném řešení nadřazené silniční sítě JMK podle studií Ing. Strnada. Základním principem těchto studií je nerealizovatelnost trasy D52 (podle staršího pojetí zákona o pozemních komunikacích R52) a její „náhrada“ dálnicí D55 a „kapacitní komunikací“ S8 (ve skutečnosti silnice I/38 nebo dálnice D38). Toto řešení má zajistit zásadní odklon tranzitní dopravy směřující dnes přes Brněnskou aglomeraci.

V Rakousku by „přesměrování“ dopravy, dle studií Ing. Strnada, vyžadovalo kapacitní (dálniční) propojení od dnes rozestavěné dálnice A5 (tj. rakouský úsek spojení Brno – Vídeň) směrem na Břeclav. Trasa dálnice A5 na hranice u Mikulova (Drasenhofenu) je stanovena spolkovým zákonem z roku 1999. Není znám ze strany rakouského státu nebo země Dolní Rakousko žádný podnět zabývat se dálničním propojením v prostoru Břeclav – Reintal. Toto propojení není sledováno ani z české strany v politice územního rozvoje. Z těchto důvodů není možné založit realizovatelné řešení nadřazené silniční sítě, začleněné do mezinárodních koridorů stanovených Nařízením Evropského parlamentu a Rady, na dálničním propojení Břeclav – Reintal, jak řeší ve svých studiích inženýr Strnad,“ dodal náměstek Maleček.

Žalobní návrh dále staví na domněnce zavlékání tranzitní dopravy po dálnici D52 do několika městských částí Brna a zatěžování Brna tranzitní dopravou, zatímco koncepce Strnadových studií o sobě tvrdí, že vytváří ochranný systém pro brněnskou aglomeraci a Brno. Základním problémem studií Ing. Strnada je, že navrhují silniční síť bez náležitého modelování a grafického zpracování pouze na základě slovních hypotéz.

Při zpracování ZÚR JMK byly přesto studie Ing. Strnada vzaty jako podklad pro vypracování jednoho ze scénářů rozvoje nadřazené silniční sítě kraje. „Vzhledem k tomu, že ZÚR Vysočina a ZÚR Zlínského kraje jsou již dříve vydány, jsou účinné a v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, nemohou Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje ani teoreticky přijímat řešení, která by mohla vyvolávat např. změny v trasování komunikací na území sousedních krajů. Žalobní návrh navíc ještě spekuluje s obchvatem Vídně z hlediska tranzitní dopravy, který má směrovat dopravu na D52. Je nutno ale zmínit i budoucí bratislavský okruh D4 a propojení D3 z Žiliny do Polska, které vytvoří plánovanou paralelní trasu v rámci evropských koridorů pro vztah Rakousko – Polsko,“ řekl Maleček.

Navrhovatelé v žalobním návrhu staví na dohadech, že koncepce páteřní silniční infrastruktury v ZÚR JMK jako celek byla vymezena jako torzo. ZÚR JMK koncepci silniční dopravy jednoznačně stanovují. Koncepce je v odůvodnění ZÚR JMK podrobně popsána a je graficky znázorněna. „Navrhovatelé účelově zaměňují neurčení přesné trasy jedné komunikace, která je součástí koncepce, za její neexistenci. Z grafu uvedeného v odůvodnění k ZÚR je zcela zřejmé, že pouze v cca 2/5 své trasy na území kraje nemá jediná komunikace (D43) definitivně určený koridor, ale několik koridorů možných, určených k prověření (= územní rezervy). V žádném případě se tedy nejedná o nějaké torzo, jak tvrdí navrhovatelé,“ uzavřel Maleček.

Více uvádíme v samostatné příloze Reakce na návrh na zrušení ZÚR JMK, podaný soudu dne 10.7.2017 – Odbor dopravy JMK. 

Jihomoravský kraj projevil bezprecedentní otevřenost při zpracování současných zásad územního rozvoje a udělal maximum pro jejich věcnou i formální správnost. Vycházel z politiky územního rozvoje, stavebního zákona a rozsudku soudu k předchozím zásadám. Všechny kroky byly průběžně konzultovány s odborníky na právní oblast územního plánování. Veřejné projednání se konalo ve všech okresech JMK. „Navrhovatelé vytýkají platným zásadám použití územních rezerv. Jihomoravský kraj při vymezování územních rezerv postupoval v souladu s politikou územního rozvoje, stavebním zákonem a ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu,“ říká Maleček. Navíc všechny své kroky Jihomoravský kraj prezentoval na webu zurka.cz.

Pokud by došlo k opětovnému zrušení tohoto dokumentu, pak by byli poškozeni nejen obyvatelé Jihomoravského kraje, ale i další, kteří územím projíždí, navíc by se všechny práce zdržely o minimálně další tři roky. Právě proto, aby ke zrušení tohoto dokumentu nedošlo, se proti žalobnímu návrhu chtějí postavit mnohá města a obce jižní Moravy. Vedle toho byla zveřejněna „Petice na podporu přípravy a realizace D43 (Brno-Moravská Třebová) a Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“. 

Důsledky případného opětovného zrušení ZÚR JMK: 

Opětovné zrušení ZÚR JMK by oddálilo přípravu všech záměrů navržených v ZÚR JMK. Obce vnímají nejcitelněji chybějící přeložky a obchvaty na silniční síti.

U páteřní silniční sítě (dálnice a silnice I. třídy) by byly postiženy obce kolem:

D55 

– 11 přímo dotčených obcí, zejména Moravský Písek, Bzenec, Rohatec, Hodonín, Lužice, Mikulčice, Břeclav
– další obce, kterým řešení D55 odvede významnou část tranzitní dopravy z obcí na D55 (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov)

D52 

– 7 přímo dotčených obcí, zejména Pohořelice a Mikulov,
– chybějící spojení JMK s Rakouskem, zejména zvýšení komfortu (plynulost, bezpečnost) cesty do Vídně

D1 a D2 

– nedostatečná kapacita D1 i D2 v Brně a jeho okolí (plynulost dopravy by přitom vedla i ke zlepšení kvality ovzduší)

D43 

– zrušení ZÚR JMK povede k oddálení výběru varianty D43 (ZÚR JMK stabilizuje koncepci silniční dopravy, v níž územní studie nyní prověřuje varianty)
– obce na silnici I/43 jsou zatíženy průjezdnou dopravou, řešení v nedohlednu
– špatná dostupnost severní části kraje (Velké Opatovice, Boskovice,…) do Brna i na sever (D35)
– chybí druhý silniční „vstup“ do Brna ze severu, což vede k přetížení Velkého městského okruhu

I/38 – obchvat Znojma 

– zdržení realizace chybějící části obchvatu Znojma (obchvat v ÚP Znojmo byl zrušen rozsudkem soudu), což vede k přetížení centra Znojma

U krajských silnic jde zejména o chybějící obchvaty obcí (odvedení průjezdné dopravy mimo zástavbu), např. obchvaty Bosonoh, Tuřan, Slatiny a Chrlic v Brně, obchvat Želešic, Hradčan, Čebína, Blučiny, obcí na silnici II/374 (Spešov, Rájec Jestřebí, Lhota Rapotina, Doubravice nad Svitavou).

U elektroenergetiky je potřeba posílit přenosovou soustavu (ČEPS, ČEZ), u plynárenství posílení přepravy plynu a zajištění bezpečnosti (RWE, NET4GAS). Potenciální riziko – území JMK bez energií.

U protipovodňové ochrany je úkolem ochrana obyvatel před ohrožením povodněmi, i tato opatření by byla v nedohlednu!

Další dokumenty k tématu:

Vyjádření Odboru dopravy JMK (docx, 407 kB), vyjádření k oblasti ochrany ovzduší (doc, 7,31 kB).

Koncepce_SD_ZURJMK

 

Jihomoravský kraj je o krok blíže ke zpracování územní studie.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Rada Jihomoravského kraje schválila na svém pondělním jednání zhotovitele „Územní studie a Aktualizace Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“. Vítězem veřejné zakázky se stala autorská architektonická kancelář knesl kynčl architekti s.r.o. z Brna.

„Jsem rád, že vše probíhá bez průtahů. Územní studie a na ni navazující Aktualizace zásad územního rozvoje je na tomto poli základní úkol, který stojí před současným vedením Jihomoravského kraje. A zatím se nám daří plnit časový plán, což dokládá i dnešní operativní schůze Rady JMK a schválení smlouvy s vybraným zhotovitelem,“ uvedl Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje.

Studie nabídne možnost podrobnějšího hodnocení, bude zpracována v měřítku 1:25 000 a vyhodnotí vzájemnou prostorovou a funkční koordinaci zejména tří záměrů: polohu D43 v úseku D1 – Kuřim, potřebu, popř. opodstatnění jihozápadní tangenty a lepší napojení na dálnici D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice. Studie prozkoumá dopady těchto záměrů, prověří a upřesní podmínky pro umístění, funkčnost a reálnost z hlediska vlivů na životní prostředí a lidské zdraví.

„Vítězný uchazeč byl v rámci strukturovaného hodnocení nejlepší. Jde o kancelář s velkou zkušeností, zabývají se územním plánováním, urbanismem a architekturou od projekce až po autorský dozor. Z jejich dílny je například Územní plán Olomouc, Územní plán Prostějov nebo Územní plán Šumperk. Samotné vypracování odhadujeme na 12 až 15 měsíců, výsledek územní studie se promítne do aktualizace ZÚR JMK. Osobně jsem si dal za cíl, aby vše bylo dokončeno ještě do konce tohoto volebního období,“ uzavřel Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Reakce na reportáž s názvem „Výstavba dálnice D52“, kterou uvedla TV Barandov v pátek 31.3.2017, v pořadu Naše zprávy.

By | Tiskové zprávy | No Comments

Redaktorka uvádí v komentáři: „Kolem obce (Dolní Dunajovice) teď po rychlostní silnici denně projíždí až osm a půl tisíce aut. Po dokončení dálnice by to mohlo být až třicet tisíc a to si vedení obce nechce nechat líbit.“

Naše údaje jsou jiné. Dle dopravního modelu byla u Dolních Dunajovic na I/52 v roce 2013 naměřena tato čísla – 12,1 tis. vozidel celkem (z toho těžkých 2,5 tis.). Dopravní model silniční sítě pro ZÚR JMK prognózuje v roce 2035 pro D52 – 15,7 tis. vozidel (z toho těžkých 3,1 tis.) a na doprovodné silnici souběžné s D52 3,4 tis. vozidel (z toho těžká 0,1 tis.). V roce 2035 uvádí dopravní model tedy 19,1 tisíc automobilů. Jedná se o podstatně jinou prognózu.

Abychom těmto číslům rozuměli, je potřebné dodat, že dopravní model nám odhaduje, jak bude zatížená silniční síť, ale realita v budoucnu může být úplně jiná. Dopravní modelování se užívá proto, aby se mezi sebou porovnávaly varianty, nikoliv aby se určovalo přesné množství aut. Jihomoravský kraj použil modelování proto, aby mezi sebou bylo srovnáno zatížení silniční sítě pro varianty jejího různého uspořádání. Modelovaly se následující varianty: bez zásadního rozvoje silniční sítě, varianta uspořádání dle ZÚR JMK a alternativní uspořádání dle podnětů Ing. Strnada.

Jan SYMON, starost Ostopovic v reportáži uvádí:

„To co kraji vytýkáme je, že do oblasti, která, kde jsou už nyní překročeny limity prašnosti přivádí další dopravní tepny a tím pádem vlastně neřeší ten zásadní problém, který by v rámci územního plánování řešit měl a z toho důvodu jsme bohužel nuceni obrátit se na soud.“

Územní rezerva navržená u Ostopovic ze své podstaty nevkládá do území žádné nové záměry, tudíž ani dopravní tepny. Fakticky účelem vymezení územní rezervy je ochrana dotčeného území, ve kterém nelze umístit nic, co by do budoucna znemožnilo nebo podstatně ztížilo využití území pro účel, který má být prověřen.

Jihomoravský kraj právě zadává územní studii, která bude prověřovat, zda je potřebná tzv. Jihozápadní tangenta vedená přes území Ostopovic. V územní studii se bude mimo jiné podrobně vyhodnocovat vliv dopravních záměrů na životní prostředí a lidské zdraví, tedy i ve vztahu k počtu obyvatel v územích zatížených nad stanovený limit. V rámci rozptylové studie budou hodnoceny dopady jihozápadní tangenty na přípustnou úroveň znečišťování ovzduší v celém jádrovém území OB3, budou vyhodnocovány kumulativní a synergické vlivy. Studie bude porovnávat varianty uspořádání silniční sítě i z hlediska dopravně – inženýrského a urbanistického.

————————————————————————————————————————————————————————————

Níže přikládáme úplné znění reportáže:

Výstavba dálnice D52 (TV Barrandov | 31.3.2017 | 18:30 | Pořad: Naše zprávy | Téma: Jihomoravský kraj)

René HNILIČKA, moderátor:
„Nekonečný příběh, tak by se dala popsat výstavba dálnice D52. Základy položili už Němci za druhé světové války.“

Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka:
„Jednapadesát kilometrů dlouhá trasa přesto stále není hotová. Teď navíc narazila na odpor desítky vesnic, které chtějí celou věc hnát k soudu.“

Redaktorka:
„Jak vlastně vzniklo slovo dálnice? Spojením dál a nic? V případě dálnice D52 by se to tak rozhodně dalo říct. S prapůvodní myšlenkou trasy Brno – Vídeň, přišel už Adolf Hitler. Začal v roce 1939 a stihl postavit jen torzo. Třeba tento mostek u obce Ostopovice. Druhý pokud dostavět dálnici odstartoval na začátku devadesátých let, vzniklo šestnáct a půl kilometru a pak dlouho nic. Tak to napotřetí zkoušíme teď.“

Jan RÝDL, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic:
„První úsek, který předpokládme uvést do realizace v roce 2019 je obchvat Mikulova.“

Redaktorka:
„Zbývajících třicet čtyři a půl kilometru vyjde podle odhadu Ředitelství silnic a dálnic na osm miliard korun, prostě dálnice nad zlato a nekonečný příběh v jednom. Ona je totiž otázka, zda se klíčová propojka vůbec někdy postaví. Zatímco obyvatelé Mikulova se svého obchvatu už nemohou dočkat, čím blíže jsme Brnu, tím míň jsou lidé z dálnice nadšení.“

Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Tím, že jsou Dolní Dunajovice v takovém dolíku, tak by především teda ty imise se tady poměrně zvýšily, no a samozřejmě ta doprava nese sebou nějaký hluk, takže ten taky.“

Redaktorka:
„Kolem obce teď po rychlostní silnici denně projíždí až osm a půl tisíce aut. Po dokončení dálnice by to mohlo být až třicet tisíc a to si vedení obce nechce nechat líbit.“

Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Obce některé připravují žalobu na zásady územního rozvoje, no a protože bez zásad územního rozvoje nemůže být vydáno ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení, takže záleží na tom, jak uspějí u soudu.“

Redaktorka:
„A vy se k nim budete přidávat?“

Josef HASNÍK, starosta Dolních Dunajovic:
„Určitě ano, zastupitelstvo to odsouhlasilo.“

Redaktorka:
„A jedeme dál. Přes vodní nádrž Nové Mlýny. Právě tudy by měl vést poslední úsek dálnice D52, který je zároveň technicky nejnáročnější. Je totiž potřeba rozšířit hráz. Právě kvůli tomu a kvůli dopravní vytíženosti byl začátek posunut až na rok 2025. V čele odporu ale stojí tato ves, Ostopovice a její starosta Jan Symon. Proč, je jasné na první pohled. Nová dálnice by je společně s D1 vlastně obklíčila v jakési dálniční ohradě, kde by chtěl žít jen málokdo.“

Jan SYMON, starost Ostopovic:
„To co kraji vytýkáme je, že do oblasti, která, kde jsou už nyní překročeny limity prašnosti přivádí další dopravní tepny a tím pádem vlastně neřeší ten zásadní problém, který by v rámci územního plánování řešit měl a z toho důvodu jsme bohužel nuceni obrátit se na soud.“

Redaktorka:
„Kvalita ovzduší ale není jediný problém, ostopovickým, dunajovickým a další zhruba desítce obcí vadí už samotné dálniční plánování na jižní Moravě. Nelíbí se jim, že kraj i přes námitky prosazuje své trasy a o jiných prý nediskutuje.“

Jan SYMON, starost Ostopovic:
„To nejpodstatnější se bude dít až ve fázi územního řízení pro ty jednotlivé záměry silničních staveb a my dlouhodobě kraj upozorňujeme na to, že ty jednotlivé silnice nejsou schopny projít tím územním řízením.“

Redaktorka:
„Pokud obce uspějí u soudu a ten zásady územního rozvoje zruší, znamená to, že stavět se bude leda na čtvrtý pokus a kdoví jestli. Jihomoravská vesnická koalice se totiž jen tak nevzdá a ustoupit zatím nechce ani kraj. Rýsuje se nám tak prostě krásný dálniční, jihomoravský napínavý a hlavně nekonečný příběh.“