Category Archives: Tiskové zprávy

TISKOVÁ ZPRÁVA: Jihomoravský kraj podrobil analýze přes tisícovku připomínek k návrhu Zásad územního rozvoje JMK

By | Tiskové zprávy | No Comments

Příprava dokumentu Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) pokračuje v letních měsících standardně podle plánu. Po sérii veřejných projednání se Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu JMK (KrÚ JMK) věnoval v červenci podrobné analýze námitek od dotčených obcí, jiných subjektů či zástupců veřejnosti a stanoviskům a připomínkám, které obdržel od orgánů státní správy a veřejnosti, v jejichž součinnosti dokument vzniká.

„Obdrželi jsme celkem 12 stanovisek dotčených orgánů. Podnikáme běžné procesní kroky, což je při přípravě dokumentu k vydání obvyklé,“ uvedl krajský radní Antonín Tesařík, který je pověřený zpracováním dokumentu ZÚR JMK. Námitky podalo 43 obcí, 2 oprávnění investoři a 16 zástupců veřejnosti. „Z celkového počtu 1255 připomínek se jich mnoho obsahově překrývalo a opakovaně je uplatňovali různí podatelé. Odbor územního plánování a stavebního řádu připomínky roztřídil a podrobil analýze, z níž vyplynulo, že 1100 podání je identických. Současný stav nám umožní vyhodnotit každou obsahově totožnou připomínku pouze jednou,“ vysvětlil Tesařík složitost procesu vypořádání s připomínkami. Většina z nich se týká silniční infrastruktury, několik připomínek směřuje k železniční dopravě, další část souvisí s vyhodnocením vlivů dokumentace na životní prostředí. Objevil se rovněž nesouhlas s územní rezervou pro vodní dílo Čučice na řece Oslavě.

V námitkách i připomínkách se shodně vyskytly výhrady vůči požadavku na zpracování územní studie pro Brno a přilehlé obce. „Dochází k základnímu nepochopení územní studie, která podrobně prozkoumá zejména složitou dopravní infrastrukturu v aglomeraci v úrovni územního plánu. Potřebujeme prověřit pouze tři záměry – polohu R43 v úseku D1 – Kuřim včetně obchvatu Kuřimi, opodstatnění jihozápadní tangenty a lepší napojení území na dálnici D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice. Studie prozkoumá pouze dopady těchto záměrů a nepřinese žádná jiná omezení v území,“ upřesnil radní Tesařík. Studie nabízí možnost detailnějšího zkoumání, kraj tak získá podrobnější hodnocení a více se přiblíží reálnému řešení i s ohledem na kumulativní vlivy. Vůči Brnu postupuje kraj, který opakovaně nabízel spolupráci a možnost pořizování ZÚR JMK souběžně s územním plánem Brna, maximálně zodpovědně.

Písemné vyhodnocení námitek a připomínek zašle Jihomoravský kraj k vyjádření dotčeným orgánům, které je posoudí. Návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek se stane součástí ZÚR JMK, s jejichž vydáním se počítá letos na podzim. O samotných námitkách rozhodne před vydáním dokumentu Zastupitelstvo Jihomoravského kraje.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Obchvat Znojma naráží na výhrady, přesto je jediným účelným řešením

By | Tiskové zprávy | No Comments

Hlavním tématem veřejného projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) na Znojemsku se stal obchvat Znojma na silnici I/38. Přestože se projektanti při prezentaci návrhu dokumentu věnovali novému úseku obchvatu od ulice Kuchařovická k napojení na I/53 a napojení Znojma na Hatě, velký zájem z řad veřejnosti vzbudil i úsek, který má již stavební povolení. Zásady přitom vymezují pouze koridory, jež se mají teprve realizačně připravovat. Další požadavek v diskuzi se týkal varianty vzdálenějšího obchvatu.

„Část obchvatu Znojma, která má již vydané stavební povolení, vnímáme jako stavbu ve fázi před zahájením vlastní realizace, proto se do zásad nezakresluje,“ uvedla Eva Hamrlová, vedoucí Odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Jelikož plochy pro obchvat v novém územním plánu Znojma zrušil rozsudek Krajského soudu, vznikla obava, zda není na vině právě skutečnost, že soud postrádal nadřazený dokument, v něm by byl záměr také vymezen. „Územní plán Znojma je v souladu s Politikou územního rozvoje, která je při jeho pořizování závazná, proto je rozsudek Krajského soudu překvapující. Jeho rozhodnutí jde proti smyslu stavebního zákona, a proto také byla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ komentoval situaci jihomoravský radní Antonín Tesařík, pověřený pořizováním ZÚR JMK. Za zmínku stojí skutečnost, že žalován byl i minulý územní plán Znojma, avšak ten u soudu obstál. Příprava zmiňovaného obchvatu se rozsudkem soudu zkomplikovala.
S variantou vzdálenějšího obchvatu ZÚR JMK nepočítají, neboť by v současné době nebyl dopravně účinný, neodvedl by dopravu z města. Prokázalo to posuzování obou variant obchvatu formou modelování dopravy. Vzdálenější obchvat nedoporučuje ani Ministerstvo dopravy ČR. Zatímco bližší obchvat využije 18 tisíc vozidel, vzdálenější pouze 10 tisíc, přičemž zbývajících 8 tisíc by zatížilo průtah městem. Dostavět bližší obchvat, jehož část už stojí, je v současné situaci jediné reálné a účelné, neboť nejvíc uleví dopravě, procházející Znojmem.

K hlavním záměrům na Znojemsku patří kromě již zmiňované I/38 také nový koridor pro přestavbu silnice 1. třídy I/53, která je spojnicí Znojma s Brnem a s vazbou na dálnici D52. Jako místo pro akumulaci povrchových vod byla v ZÚR JMK v dané oblasti vytipována a do územních rezerv zanesena lokalita Plaveč. Kromě akumulace vod by měla částečně řešit i protipovodňová opatření na toku.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Na Vyškovsku veřejnost projevila zájem především o modernizaci tratí

By | Tiskové zprávy | No Comments

Modernizace železniční trati Brno – Přerov, vysokorychlostní trať na Ostravsko, Křenovická spojka a obchvat Kožušic, to jsou hlavní témata, která vyvolala zájem zástupců obcí i veřejnosti na veřejném projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) ve Vyškově.

Trať č. 340 z Brna do Veselí nad Moravou zajistí lepší dopravní obslužnost území a lepší napojení Vyškovska na Brno, trať č. 300, která míří dále na Ostravsko až do sousedního Polska, patří k nejvýznamnějším tratím Jihomoravského kraje a tvoří součást sítě TEN-T. Návrh ZÚR JMK počítá s elektrifikací a zdvoukolejněním této trati, na níž by se měla přemístit část silniční dopravy.

V úseku z Vyškova do Ivanovic na Hané vede železnice v nové trase severním obchvatem kolem Vyškova. Zástupci obce Pustimeř upozornili, že tak zasahuje do územního systému ekologické stability v okolí jejich obce. Nové trasování však vychází z výsledku studie proveditelnosti modernizované trati. Tato varianta vyšla nejlépe i podle Ministerstva dopravy ČR a rovněž respektuje výsledek předchozího jednání ve Vyškově, kdy se přehodnotily technické parametry trati a ustoupilo od jižní varianty i za účasti Pustiměře. Obchvat má i podporu SEA s podmínkou provedení protihlukových opatření. Ochrana území je tak zajištěna.

Lepší propojení s Brnem i propojení obou tratí má nabídnout Křenovická spojka, která by sehrála významnou roli v systému IDS. Výhybna Zbýšov by zajistila prostor pro křižování spojů. Návrh ZÚR JMK nabízí řešení Křenovické spojky ve dvou variantách – Severní a Jižní. S jižní variantou nesouhlasí obec Křenovice. Případnou realizaci prověřuje studie proveditelnosti, kterou nezadával kraj, ale Správa železniční dopravní cesty.

„Zásady územního rozvoje vytváří předpoklady, aby se mohly výsledky studie do nich promítnout. Dokud není studie ukončena a neznáme výsledek, je vhodné ponechat v návrhu dokumentu obě možnosti,“ vysvětlil radní Antonín Tesařík pověřený zpracováním ZÚR JMK. Studie vyhodnotí technické a ekonomické parametry obou variant. Teprve poté se rozhodne, zda vůbec bude Křenovická spojka ekonomicky rentabilní a v jaké trase. Připomínky ke studii je nutné směrovat na zadavatele zpracování, tj. na Správu železniční cesty. Jihomoravský kraj může v tomto směru pomoci s organizací a koordinování jednání a poskytnout platformu k diskusi. Studie by měla být hotová v druhé polovině roku.

Řadu otázek na veřejném projednání pro okres Vyškov vyvolal také obchvat Kožušic na silnici I/50 v úseku Brankovice – Kožušice. ZÚR JMK ponechávají v návrhu dvě varianty v územních rezervách – variantu střed, která částečně obsahuje severní obchvat Kožušic, a jižní variantu, s níž přišly samotné obce. Obě byly prověřeny jako možné a vyhovující. Navíc se jedná o problém přeshraniční, neboť jde o území, které se nachází na hranici se Zlínským krajem, s nímž je potřeba dojít ke shodě. Momentálně však není problém této silniční přeložky nijak akutní. Až tak nastane, projeví se výsledek v aktualizaci ZÚR JMK.

Některé dotazy v diskusi se dotkly i oblastí, které přímo neřeší ZÚR JMK, např. dopravní záměry, které nemají přesah mimo obec, nebo převod a rozvody vodovodů. Takové záměry spadají do územních plánů obcí, což je i případ obchvatu Bučovic. Zásady pokrývají otázku sucha, tj. zachycování vody v krajině, řeší i zásobování vodou ve strategické úrovni. Spadá do nich pouze Vírský oblastní vodovod. ZUR JMK neřeší šíření TV signálu.
„Zásady jsou živým dokumentem a jeho vize není neměnná. Po čtyřech letech od vydání nás čeká prověření jejich aktuálnosti, kam se mohou promítnout nové potřeby i požadavky obcí, nadřízených orgánů či sousedních států,“ vysvětlil Tesařík.

S vydáním zásad územního rozvoje počítá Jihomoravský kraj na podzim letošního roku. Námitky a připomínky k navrhovanému dokumentu lze podat do 15. července písemně e-mailem, na adresu Krajského úřadu JMK nebo osobně na podatelnu.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Blanensko považuje D43 za zásadní, varianta v německé trase má své příznivce i odpůrce

By | Tiskové zprávy | No Comments

Na čtvrtém z veřejných projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), které se konalo v Blansku, se soustředil zájem zástupců obcí, spolků i občanů z blanenského okresu především na plánovanou dálnici D43. Většina zúčastněných vyjádřila záměru podporu.

Jako první byl představen úsek D43 z Lysic do Sebranic a ze Sebranic do Velkých Opatovic.
„Celou dálnici je třeba řešit kontinuálně, aby se zajistila kapacita a bezpečnost provozu. V rezervách proto zůstávají dvě varianty pro trasování D43 z Kuřimi do Lysic, aby nedošlo k ohrožení Brna a nedostalo se do centra velké množství aut,“ vysvětlila za zhotovitele projektantka Vanda Ciznerová. Vedení D43 v brněnské aglomeraci detailně prověří územní studie. Ta se bude mj. zabývat i obsluhou území a spojitostí dopravního systému. Kromě D43 se zaměří i na potřebu jihozápadní tangenty a napojení D1 z prostoru Slatiny po Holubice. Výsledkem má být maximální zklidnění Brna i obsloužení příměstské oblasti.
V případě D43 v úseku Kuřim – Lysice vykazuje větší dopravní účinnost varianta „Německá“ (ve stopě německé dálnice), má však řadu odpůrců z okrajových částí Brna a přilehlých obcí (Brno-Bystrc, Kníničky, Drásov), v jejichž blízkosti se o budování dálnice uvažuje. Proto v ZÚR JMK zůstává v rezervách také varianta „Optimalizovaná MŽP“ vedená Boskovickou brázdou. Její územní průchodnost se sice jeví jako jednodušší, ale z výsledků modelování vyplývá, že má pro svou větší vzdálenost nízkou dopravní účinnost a nepomůže snížit dopravní zátěž Brna. Pro variantu „Německou“ hovoří i historie – počítalo se s ní v různých vládních nařízeních z roku 1946, 1960 i 1970. Podle SEA byla prověřena realizovatelnost obou tras za využití ochranných a kompenzačních opatření.

Blanensko považuje dálnici D43 ve svém okrese za zásadní, neboť umožňuje napojení dopravy ze severu na Brno. Ta je z valné části zdrojová a cílová, nikoliv tranzitní. Je důležitá jak pro občany, kteří do Brna míří za prací, tak pro podnikatelskou sféru. Nová komunikace zároveň výrazně uleví dopravně přetíženým obcím Lipůvka, Lažany, Závist a zbaví kolon město Kuřim. Představitelé zmíněných obcí proto vyjadřují jasnou podporu výstavbě D43 v historické německé stopě. V tomto směru také hodlají podat připomínky k navrhovanému dokumentu. Souhlas s D43 a podporu ZÚR JMK shodně vyjádřily i Boskovice.

Vedle dálnice D43 se na veřejném projednání prezentovaly další silniční a železniční záměry, mj. úpravy a přeložky I/43 v úsecích Sebranice – Letovice a Letovice – Stvolová, díky nimž dojde k částečnému odvedení dopravy mimo sídla a zkvalitnění podmínek životního prostředí. V oblasti železniční dopravy sehraje důležitou roli Boskovická spojka, která zajistí souvislé napojení trati Lhota Rapotina – Boskovice – Brno. ZÚR JMK také navrhují optimalizaci a elektrifikaci trati Brno – Letovice – Česká Třebová a plochy pro terminály ve Skalici nad Svitavou a v Letovicích. Výsledkem má být převedení části silniční osobní dopravy na železnici a úleva silniční dopravě.
Plynulost dodávek plynu v kraji zajistí posílení vnitrostátní trati vysokotlakého plynovodu severně od Brna v trase Bezměrov – Kralice nad Oslavou.

V diskuzi veřejnost projevila zájem také o protipovodňová opatření. Pro akumulaci povrchových vod, které mají zajistit dostatek vody a vytvářet do budoucna protipovodňová opatření, byla na Blanensku navržena lokalita Úsobrno na potoce Úsobrnka. Poslouží jako vodní zdroj pro oblast Malé Hané a zajistí průtok v Jevíčce a Třebůvce. Pro zachycení vody v Drásově nabízí ZÚR JMK koncepční řešení v podobě poldru Malhostovice.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Na Hodonínsku mají zásady příznivý ohlas a nevyvolávají žádné polemiky

By | Tiskové zprávy | No Comments

„Zásady územního rozvoje (ZÚR) neřeší jen dopravní infrastrukturu, ale věnují se i opatřením pro období sucha, přivádějí energie, teplo, plyn, zabývají se problematikou ovzduší. Přináší koncepci pro rozvoj kraje a zlepšení kvality života,“ řekl na úvod veřejného projednání dokumentu v Hodoníně radní Jihomoravského kraje Antonín Tesařík.

Stejně jako na projednáních v Brně a Břeclavi se i v Hodoníně zaměřili projektanti návrhu ZÚR Jihomoravského kraje (JMK) na klíčové záměry v regionu. V popředí zájmu stojí především koridor pro D55 s řadou přeložek dopravních staveb. Nová dálnice v úseku Moravský Písek – Rohatec bude pokračovat přes Hodonín až po napojení na dálnici D2. Regionu výrazně uleví, neboť umožní zkapacitnění dopravy i průjezd tranzitní dopravy. D55 končí na D2 mimoúrovňovou křižovatkou, z níž lze pokračovat na Bratislavu a dále do Rakouska, aniž by řidiči z Pomoraví museli jezdit na hranice přes Břeclav a Poštornou nebo se napojovali na D52 až v Brně.

Ve dvou variantách (jižně a severně) je navržena přeložka silnice I/55 z Petrova do Strážnice a Vnorov s obchvaty sídel, s nimiž se počítá i v navazujícím úseku Vnorovy – Veselí nad Moravou. Podobně jako Břeclavska se i Hodonínska týká prodloužení lodní dopravy v Baťově kanálu, konkrétně se jedná o úsek Rohatec – Hodonín až k soutoku Moravy a Dyje. Pokud jde o technickou infrastrukturu, návrh obsahuje zdvojení ropovodu Družba, vedoucího z Klobouk přes Rajhrad až na hranice Jihomoravského kraje a dále do Litvínova.

Jelikož pracovníci Odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu JMK absolvovali v okrese Hodonín při přípravě dokumentu řadu jednání s představiteli obcí, podařilo se v ZÚR JMK zájmy obcí a jednotlivé záměry sladit. Proto také návrh dokumentu nevyvolává na Hodonínsku žádné polemiky. Otevřená zůstává pouze otázka budoucího překladiště v Hodoníně, u něhož však nyní nelze jednoznačně určit, zda půjde o logistické centrum místního, nadmístního či republikového významu. Podle toho se promítne buď pouze do územního plánu Hodonína, ZÚR JMK, nebo až do Politiky územního rozvoje ČR. Jeho potřeby a rozsah území je vhodné prověřit studií, z níž vyplyne, jestli bude překladiště fungovat pro železniční i silniční nákladní dopravu a případně i pro vodní cestu průplavem Dunaj – Odra – Labe.
Termín pro zaslání námitek a připomínek na adresu Krajského úřadu JMK zůstává jako v ostatních okresech do 15. června.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Nejvíce otázek na Břeclavsku směřovalo k D52 a její realizaci

By | Tiskové zprávy | No Comments

Záměry, týkající se silničních koridorů a napojení Břeclavska na dopravní infrastrukturu Jihomoravského kraje i koridory pro vysokorychlostní tratě představili včera v Břeclavi v rámci další části veřejného projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) zástupci kraje a projektanti navrhovaného dokumentu společně s představiteli dotčených institucí a orgánů státní správy.

Velký zájem zaznamenala prezentace a vymezení koridoru pro zkapacitnění a dostavbu dálnice D52 z Pohořelic do Mikulova s napojením na Vídeň. Tazatelé byli ujištěni, že se na těleso hráze Novomlýnských nádrží vejde čtyřpruhová komunikace, vedená podél stávající silnice, a tudíž se nepočítá s obslužnou komunikací mimo tuto trasu, která by protínala obce Dolní Dunajovice, Brod a Pasohlávky. Reálnost řešení doprovodné komunikace prověřila technická studie. Rovněž bylo objasněno, proč dochází ke spojení s Vídní po trase D52 přes Mikulov a nikoliv ve variantě D55 přes Břeclav a Poštornou do Reinthalu. S tímto propojením rakouská strana nepočítá. K napojení na rakouskou dálniční síť dojde v koridoru D52 v síti Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen. Část D52 byla již v minulosti realizována od Rajhradu po Pohořelice, ZÚR JMK trasu pouze doplňují. Propojení s dálnicí A5 navíc vychází z mezivládní dohody a usnesení Vlády ČR. Nápojný úsek A5 na rakouské straně vymezuje silniční zákon. Komunikace se plánuje jako čtyřpruhová s etapou ve dvoupruhu.

Další prezentace konkrétních záměrů patřily silničnímu úseku D55 z Rohatce do Hodonína s napojením na D2, zajišťujícímu dopravní tah na Zlín a Ostravu, a koridoru pro přeložku I/40 v úseku z Břeclavi do Valtic, která řeší problematický průjezd centrální částí města. Představeny byly rovněž koridory pro nové vysokorychlostní tratě v územních rezervách, konkrétně trasy Brno – Břeclav – hranice ČR/Rakousko (– Vídeň) a Břeclav – hranice ČR/SR (– Bratislava). K zatraktivnění Pomoraví má přispět prodloužení Baťova kanálu z Rohatce přes Hodonín až po soutok Moravy a Dyje. Počítá se s úpravou stávajícího koryta Moravy a vytvořením plavebních komor, čímž se mj. rozšíří možnosti rekreační plavby. Vymezení hranice ploch a koridorů pro vedení vysokého napětí v úseku Sokolnice – hranice ČR/ Rakousko určí územní studie. Koridor nepředstavuje pro dané obce žádná omezení a musí splňovat dvě podmínky: pevně daný bod přechodu přes hranice s Rakouskem a průchod mimo Lednicko-valtický areál a CHKO Pálava.

Na projednání padla také otázka na téma obchvat Břeclavi, jenž není v ZÚR JMK zanesen. Tvoří totiž součást územního plánu Břeclavi, má vydané územní rozhodnutí a kompenzační opatření.

Do diskuze se zapojili také zástupci města Lanžhot, kteří upozornili na drobnou odchylku ve vymezení územní rezervy, týkající se protipovodňových opatření na tocích Dyje a Kyjovka a umístění mimoúrovňové křižovatky mezi Lanžhotem a Kosticemi. ZÚR JMK mají ve svém návrhu větší plochy, upřesnění polohy v obou případech se však nebrání. Obec Lanžhot může na základě znalosti území vznést impuls formou námitky. Skutečné umístění poté v detailu prověří technická studie.

TISKOVÁ ZPRÁVA: V Brně byl zájem o územní studii i problematiku ovzduší

By | Tiskové zprávy | No Comments

V brněnském kině Scala odstartovala včera série veřejných projednání návrhu dokumentu Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK). První ze setkání, které se soustředilo především na záměry na území Brna a v okrese Brno-venkov, se zúčastnila asi sedmdesátka zájemců, mezi nimi představitelé obcí i jednotliví občané. Projednání zahájil radní Jihomoravského kraje Antonín Tesařík, který je pověřený přípravou dokumentu, na dotazy zúčastněným odpovídali kompetentní projektanti, vedoucí Odboru územního plánování a stavebního řádu JMK i zástupci dotčených institucí a orgánů.
Veřejné projednání zahájila projekce videospotu, který přiblížil problematiku územního plánování a vznik dokumentu ZÚR, poté následovalo představení často diskutovaných záměrů v okresech Brno-město a Brno-venkov. Projektanti přiblížili dopravní i železniční stavby, mj. zkapacitnění D1 v trase Kývalka – Slatina, zkapacitnění D2, návaznost D52 na rakouskou A5, dvě varianty v územních rezervách pro vysokorychlostní trať na Prahu, koridor pro vysokorychlostní trať Brno – Vyškov – Přerov i veřejné logistické centrum u brněnského letiště. Koncepce dopravního systému má vést ke snížení emisí díky převedení části nákladní dopravy na železnici, obchvatům sídel a novým kapacitním komunikacím. Samotný stav ovzduší patřil k často diskutovaným otázkám a bylo doloženo, že k překročení limitů v posledních letech nedochází. Obavu ze znečištění ovzduší či otázku hlučnosti budou v kritických oblastech řešit kompenzační opatření např. v podobě omezení dopravy v okolí, optimalizace křižovatek či odklonu nákladní dopravy. V případě železniční dopravy se počítá se stávajícími koridory, nové jsou pouze vysokorychlostní trati pro osobní dopravu. Stávající trati pak budou více využitelné pro nákladní dopravu.
Vlastní prostor měla na projednání také územní studie, která má vyřešit vymezení tří záměrů na území brněnské aglomerace – vedení D43 v bystrcké nebo boskovické variantě, potřebu jihozápadní tangenty a zkapacitnění D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice. Ukázalo se, že stojí v popředí zájmu více obcí, které si stěžují na obtížnou dopravní situaci, např. Troubsko. Územní studie prověří a upřesní podmínky pro umístění variant D43 včetně křižovatky D43 a D1 a vyhodnotí dopady na životní prostředí. Teprve poté se rozhodne o výběru. Jednotlivé obce mají možnost se na zadání územní studie v součinnosti s krajem podílet, Jihomoravský kraj se projednání v tomto směru nebrání. Zároveň byly vyvráceny obavy o zavlečení tranzitní dopravy do Brna. Propojení na Rakousko řeší v ZÚR JMK na západě zkapacitnění I/38, na východě D55 s ukončením na D2 s návazností na Bratislavu a D52.
Pozornost vzbudila také územní rezerva Čučice plánovaná jako lokalita pro akumulaci povrchových vod (LAPV) na řece Oslavě. Její zakreslení v ZÚR JMK vychází z Generelu LAPV, strategického dokumentu vlády, fakticky však neznamená, že by se nyní počítalo s budováním vodního díla. V současné době jde pouze o ochranu území pro případné umístění nádrže v časovém horizontu 50 až 100 let.
Po brněnské zastávce v kině Scala následuje dnes Břeclav, zítra Hodonín a v následujícím týdnu Blansko (6. 6), Vyškov (7. 6.) a Znojmo (8. 6.). Na každém místě budou občané seznámeni s často diskutovanými záměry v jejich regionu. Po úvodní projekci a prezentaci konkrétních záměrů bude následovat diskuze. K dokumentu bude možnost se písemně vyjádřit formou námitek nebo připomínek do 15. června.
Více na www.zurka.cz.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Odstartovala série veřejných projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje

By | Tiskové zprávy | No Comments

Blíže se seznámit se záměry ve své obci i v celém kraji se mohou v prvních červnových dnech účastníci veřejných projednání, která v souvislosti s vydáním dokumentu Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) připravil Krajský úřad Jihomoravského kraje. Zástupci kraje, projektanti i pracovníci Odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje budou s představiteli obcí i řadovými občany, kteří o tematiku projeví zájem, besedovat na šesti místech – akce odstartovala 1. června v brněnském kině Scala, následují Břeclav (2. 6.), Hodonín (3. 6.), Blansko (6. 6.), Vyškov (7. 6.) a Znojmo (8. 6.).

„Všechna veřejná projednání odstartujeme projekcí videospotu, který přítomné obeznámí s problematikou územního plánování, objasní, co vše územní plánování obnáší a co vydání dokumentu ZÚR JMK předchází. Následovat bude prezentace často diskutovaných záměrů v daném regionu spojená s animací a na závěr nebude chybět diskuze s občany,“ upřesnil program setkání radní Antonín Tesařík, pověřený přípravou dokumentu. Na místě občané dostanou do rukou mapku svého regionu s legendou i výpis jednotlivých záměrů pro danou oblast. Mezi konkrétní záměry, na něž se veřejná projednání budou především soustředit, patří mj. zkapacitnění dálnice D1 a územní studie, týkající se Brna a přilehlých obcí, D52 a Baťův kanál v Břeclavi, v Hodoníně D55 a rovněž Baťův kanál, v Blansku D43, ve Vyškově I/50 a železniční tratě č. 300 a 340, ve Znojmě I/38 a lokalita Plaveč, územní rezerva pro akumulaci povrchových vod.

V předsálí veřejných projednání budou v jednotlivých městech k dispozici počítače a pracovníci krajského úřadu budou připraveni pomoci občanům s orientací v samotném dokumentu a internetovými aplikacemi, díky nimž lze vyhledávat záměry podle obcí nebo podle typu záměru. V pauze před samotnou diskuzí upřesní případné nejasnosti nebo poradí s formulací otázek. Po zakončení série projednání bude možnost se k dokumentu vyjádřit formou námitek nebo připomínek, a to do 15. června 2016.

Více informací najdete na www.zurka.cz .

TISKOVÁ ZPRÁVA: Připravují se veřejná projednávání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, spuštěn informační portál

By | Tiskové zprávy | No Comments

Jihomoravský kraj připravil veřejné projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (ZÚR JMK), které navazuje na projednání v minulém roce. Oba dokumenty jsou podle výsledků tzv. společného jednání upraveny a můžete se s nimi seznámit na webové stránce věnované ZÚR JMK. Naleznete na ní kompletní dokumentaci i webovou aplikaci sloužící k vyhledávání informací o záměrech podle obcí. Aplikace byla nově rozšířena o možnost vyhledávání podle konkrétního záměru. Jihomoravský kraj nabízí možnost přímé elektronické komunikace pro podání připomínek nebo námitek prostřednictvím elektronického formuláře. Vše najdete na úvodní straně webu Jihomoravského kraje www.kr-jihomoravsky.cz kliknutím na ZÚR JMK v zelené ploše. Termín pro podání připomínek a námitek je 15. června 2016.
V souvislosti se zahájením veřejného projednání a zveřejněním dokumentu ZÚR JMK připravil Jihomoravský kraj informační portál www.zurka.cz (mezi stránkami JMK a novým portálem funguje jednoduchý prolink). Nový web nabízí informace k často diskutovaným tématům (dálnice D52, D55, D43, územní studie pro Brno a okolí, problematika ovzduší atd.), zpracované hlouběji do historie a poskytující více informací. Průběh přípravy dokumentu přibližuje časová osa, často kladené dotazy jsou zodpovězené v sekci Otázky a odpovědi. Aktuality a tiskové zprávy k ZÚR JMK najdou uživatelé na blogu, médiím jsou k dispozici press packy. Na stránce rovněž fungují odkazy na kompletní dokumentaci i starší verze ZÚR JMK.
O návrhu ZÚR JMK bude mít veřejnost možnost diskutovat se zástupci Jihomoravského kraje a s projektantem na veřejných jednáních, která se uskuteční na šesti místech Jihomoravského kraje:
1. června 2016 – Brno, Sál Univerzitního kina Scala
2. června 2016 – Břeclav, Městský úřad v Břeclavi
3. června 2016 – Hodonín, Sál Evropa Masarykova muzea
6. června 2016 – Blansko, Městský úřad v Blansku
7. června 2016 – Vyškov, Sokolský dům
8. června 2016 – Znojmo, Městský úřad ve Znojmě, velký jednací sál
Začátky všech veřejných projednání jsou ve 14 hodin.

Více: www.zurka.cz

TISKOVÁ ZPRÁVA: Rozhodnutí o budoucí dálnici na Vídeň máme na dosah

By | Tiskové zprávy | No Comments

Jeden z klíčových bodů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), který nejen Brno posune blíže k Vídni, čeká 28. ledna projednání v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje. Jedná se o výběr varianty R52 z Pohořelic do Mikulova.

„K projednání a poté ke schválení Zastupitelstvu Jihomoravského kraje předložíme základní variantu R52, která kopíruje stávající silnici a využívá dnešního průchodu územím,“ uvedl Antonín Tesařík, radní Jihomoravského kraje. „Na této volbě se shodlo mj. Ministerstvo životního prostředí ČR i Ministerstvo dopravy ČR, neboť má minimální dopad na životní prostředí a nezasahuje do nezastavěné krajiny,“ doplnil Tesařík. Silnice R52 má vést podél již existující komunikace, čekají ji ovšem dílčí úpravy a obchvat Mikulova, který zároveň uleví frekventované dopravě v centru města. Do budoucna se počítá s napojením silnice na rakouskou dálnici A5 do Vídně. Propojení R52 a A5 na místě stávajícího přechodu přitom tvoří součást mezistátní dohody z ledna 2009.

Vymezením R43 z Kuřimi do Lysic se na základě doporučení ministerstva životního prostředí Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém lednovém zasedání zabývat nebude. V návrhu ZÚR JMK, s jejichž vydáním se počítá letos na podzim, kraj připravil k rozhodnutí celkem tři varianty jejího možného vedení.

„Ministerstvo životního prostředí se přiklonilo k názoru spojit rozhodnutí o variantách úseku Kuřim – Lysice s rozhodnutím o variantách silnice v úseku Kuřim – dálnice D1. Dopravní systém obsluhy brněnské aglomerace prověří územní studie v potřebném větším detailu, než umožňují Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Územní studie v zásadě musí prověřit dopravní vztahy v centru aglomerace, které měl již dávno řešit chybějící nový územní plán města Brna,“ vysvětlil Tesařík. Právo vložit územní studii do ZÚR JMK, v níž se po schválení dokumentu detailně řeší složitější dopravní infrastruktura na vymezeném území, vyplývá ze stavebního zákona. „Poté, kdy kraj v součinnosti s městem Brnem, městskými částmi a okolními obcemi rozhodne o dopravní obslužnosti Brna ve vazbě na R43, lze vybrat variantu, která bude na novou komunikaci mezi dálnicí D1 a Kuřimí navazovat,“ objasnil problematiku radní Tesařík.

ZÚR JMK jsou nadřazeným dokumentem, který řeší nejen silniční dopravní infrastrukturu v Jihomoravském kraji, ale také např. železniční tratě či plynofikaci. Po jeho vydání může dojít k přípravě realizace staveb. „Přijetí Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje představuje významné zlepšení podmínek života v celém kraji, proto také ministerstvo životního prostředí jednoznačně podpořilo jejich vydání co nejdříve,“ uzavřel Tesařík. Součástí ZÚR JMK je vedle dálnice do Vídně mj. i zajištění větší průchodnosti dálnice D1 Brnem, rozšíření a příprava železniční trati na Přerov, tvořící součást evropského projektu, nebo částečné zdvoukolejnění železnice do Jihlavy.