Záměry, týkající se silničních koridorů a napojení Břeclavska na dopravní infrastrukturu Jihomoravského kraje i koridory pro vysokorychlostní tratě představili včera v Břeclavi v rámci další části veřejného projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) zástupci kraje a projektanti navrhovaného dokumentu společně s představiteli dotčených institucí a orgánů státní správy.
Velký zájem zaznamenala prezentace a vymezení koridoru pro zkapacitnění a dostavbu dálnice D52 z Pohořelic do Mikulova s napojením na Vídeň. Tazatelé byli ujištěni, že se na těleso hráze Novomlýnských nádrží vejde čtyřpruhová komunikace, vedená podél stávající silnice, a tudíž se nepočítá s obslužnou komunikací mimo tuto trasu, která by protínala obce Dolní Dunajovice, Brod a Pasohlávky. Reálnost řešení doprovodné komunikace prověřila technická studie. Rovněž bylo objasněno, proč dochází ke spojení s Vídní po trase D52 přes Mikulov a nikoliv ve variantě D55 přes Břeclav a Poštornou do Reinthalu. S tímto propojením rakouská strana nepočítá. K napojení na rakouskou dálniční síť dojde v koridoru D52 v síti Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen. Část D52 byla již v minulosti realizována od Rajhradu po Pohořelice, ZÚR JMK trasu pouze doplňují. Propojení s dálnicí A5 navíc vychází z mezivládní dohody a usnesení Vlády ČR. Nápojný úsek A5 na rakouské straně vymezuje silniční zákon. Komunikace se plánuje jako čtyřpruhová s etapou ve dvoupruhu.
Další prezentace konkrétních záměrů patřily silničnímu úseku D55 z Rohatce do Hodonína s napojením na D2, zajišťujícímu dopravní tah na Zlín a Ostravu, a koridoru pro přeložku I/40 v úseku z Břeclavi do Valtic, která řeší problematický průjezd centrální částí města. Představeny byly rovněž koridory pro nové vysokorychlostní tratě v územních rezervách, konkrétně trasy Brno – Břeclav – hranice ČR/Rakousko (– Vídeň) a Břeclav – hranice ČR/SR (– Bratislava). K zatraktivnění Pomoraví má přispět prodloužení Baťova kanálu z Rohatce přes Hodonín až po soutok Moravy a Dyje. Počítá se s úpravou stávajícího koryta Moravy a vytvořením plavebních komor, čímž se mj. rozšíří možnosti rekreační plavby. Vymezení hranice ploch a koridorů pro vedení vysokého napětí v úseku Sokolnice – hranice ČR/ Rakousko určí územní studie. Koridor nepředstavuje pro dané obce žádná omezení a musí splňovat dvě podmínky: pevně daný bod přechodu přes hranice s Rakouskem a průchod mimo Lednicko-valtický areál a CHKO Pálava.
Na projednání padla také otázka na téma obchvat Břeclavi, jenž není v ZÚR JMK zanesen. Tvoří totiž součást územního plánu Břeclavi, má vydané územní rozhodnutí a kompenzační opatření.
Do diskuze se zapojili také zástupci města Lanžhot, kteří upozornili na drobnou odchylku ve vymezení územní rezervy, týkající se protipovodňových opatření na tocích Dyje a Kyjovka a umístění mimoúrovňové křižovatky mezi Lanžhotem a Kosticemi. ZÚR JMK mají ve svém návrhu větší plochy, upřesnění polohy v obou případech se však nebrání. Obec Lanžhot může na základě znalosti území vznést impuls formou námitky. Skutečné umístění poté v detailu prověří technická studie.